Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Jeden den v životě

Tajemství čudlíku

Klepou se kolena, zajíká se hlas a ne a ne myslet na něco jiného než na něj. Tak nějak se to šuškalo mezi holkami, když nám bylo třináct čtrnáct a z kluků nám začaly rudnout uši.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt
Autor fotografie: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt
Autor fotografie: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt

Klepou se kolena, zajíká se hlas a ne a ne myslet na něco jiného než na něj. Tak nějak se to šuškalo mezi holkami, když nám bylo třináct čtrnáct a z kluků nám začaly rudnout uši. Takhle že se prý zaručeně pozná láska. Teď je nám o patnáct víc a na ženských sešlostech hovory o lásce pomalu vytlačily ty o dětech. Že Leonka se musí čtyřikrát denně mazat mastičkou proti ekzému, Hugo Marii moří svými „proč“, zatímco s Lídou běhá po doktorech, protože stále ještě nemluví, a Lucince Klára už týdny marně shání vhodné ortopedické sandálky. Mateřská láska jako vyšitá, říkám si, ačkoli to sousloví mezi námi matkami nikdy nepadne.

Kdy přesně a v jaké podobě se mateřská láska dostaví, mi přišlo odjakživa jako velká záhada. A co když se nedostaví vůbec? Nezbývá, než ji předstírat, opakovala jsem si, když na mě v těhotenství přišly chmury. Předstírat to celý život a nikdy nevypadnout z role. Dělalo mi to těžkou hlavu i těsně před porodem. Jestli ve správný okamžik něco ve mně stiskne čudlík a obětovat veškerý svůj čas malému bobečkovi mi bude připadat stejně skvělé jako tenkrát kdysi dávno vstávat v půl šesté, abych svou platonickou lásku jakoby náhodou potkala v ranním autobuse. V půl šesté navíc leckteré matky léta vstávají každý den, neboli mateřskou lásku by mělo provázet něco víc než pouhé rudorudé uši a rozklepaná kolena, když je to s dětmi taková řehole. Někteří tvrdí, že se o mateřskou zamilovanost postarají hormony. Je to údajně stejné, jako když má fena štěňata. Taky je nenechá na holičkách. Kdosi mi to vysvětloval během toho poporodního trpného čekání na čudlík. Máme prý my ženy s psicemi ten samý.

Píšu o tom celém proto, že se to nakonec opravdu stalo. Včera odpoledne ve čtyři dvacet mi ten čudlík něco zmáčklo. Na víc než na časovou dataci se mi ale nedostává slov.

V době, kdy téměř všechna tabu padla a i porod je módní líčit se všemi těmi nechutnostmi, je tajemství čudlíku mateřské lásky jedním z posledních. Natolik ošemetným, že se o něm, pokud vím, nebaví ani ženy mezi sebou navzájem. Už se ti zmáčkl? Tak takhle přímo se vás rozhodně žádná nezeptá.

Možná, že společnost tím úmyslně chrání těch pár. Menšinu, co čudlík nemá, aby to na ně neprasklo. Na nešťastnice, kterým nezbývá, než celý život předstírat a ani jednou přitom nevypadnout z role, protože tu práci za ně ani bez čudlíku nikdo neudělá.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 31/2008 pod titulkem Tajemství čudlíku