2008-1560-mobr-07kratce01cunekm.jpg
2008–1560-mobr-07kratce01cunekm.jpg • Autor: Respekt

2008-1560-vobr-07kratce01cunek.jpg
Fotografie: Čunkův audit stále tajný – Autor: ČTK, www.ctk.cz • Autor: ČTK

Čunkův audit stále tajný

Audit financí vicepremiéra Jiřího Čunka už je přes týden na světě, přesto stále není jasné, co je jeho obsahem. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg zatím zvolil vyčkávací taktiku s tím, že o věci nejdřív musí jednat s premiérem Mirkem Topolánkem (ODS) a šéfem zelených Martinem Bursíkem a teprve poté s ním seznámí veřejnost. Schůzka s Topolánkem a Bursíkem byla naplánována na tento víkend, tedy až po uzávěrce tohoto čísla.

Audit by měl vnést světlo do toho, zda vicepremiér přijal jako starosta Vsetína půlmilionový úplatek od soukromé firmy za pro ni výhodný nákup městských bytů a vysvětlit i původ dalších dvou a půl milionu v Čunkových příjmech, které dosud politik nedokázal transparentně vysvětlit. Jestli auditoři renomované americké firmy Kroll dojdou k podobným zjištěním jako policie – a sice, že peníze mohly pocházet z úplatků –, není vzhledem k dosud utajovanému obsahu jejich zprávy jasné.

Nicméně média i politici spekulují, že k tomu skutečně dojde a že ministr zahraničí pak splní svůj slib a rezignuje. Podle kuloárových informací by se ale teď zelení a část lidovců a ODS chtěli pokusit přesvědčit premiéra Topolánka, aby v takovém případě Schwarzenbergovu demisi nepřijímal a naopak odvolal Jiřího Čunka. Jak by se premiér v takovém případě zachoval, nelze odhadovat, protože on sám o tom odmítá komunikovat. Vzhledem ke křehkosti Topolánkova kabinetu, který stojí na těsné parlamentní většině, čeká každopádně premiéra složité politické manévrování.

Dohoda s Mittalem

Čeští daňoví poplatníci si můžou oddychnout. Konflikt mezi státem a ostravským ocelářským gigantem ArcelorMittal totiž končí smírem. Arbitři po tři roky trvajícím sporu rozhodli, že Česko firmě indického multimiliardáře Lakšmího Mittala nemusí zaplatit požadovanou pokutu 26 miliard korun. Mittal žaloval Česko u mezinárodní arbitráže proto, že ho stát kdysi vyloučil z privatizace železáren Vítkovice Steel. Firma se tak cítila poškozena. Podle smírčí dohody ale prodá stát firmě svůj jedenáctiprocentní podíl, které v ArcelorMittalu dosud vlastní. Mittal tak bude vlastnit i s novými akciemi od státu asi 82 procent ostravských oceláren.

Další nerozhodnuté arbitráže má ale Česko ještě před sebou. Například společnost Invesmart chce po státu šest miliard korun za zkrachovalou Union banku.

Řebíčkův možný střet zájmů

Nový zákon o střetu zájmů nese další ovoce. Po objevu, že se pražský primátor Pavel Bém v majetkovém přiznání nechce podělit o informaci, kdo mu zaplatil loňskou cestu do Himálaje, se pozornost upřela na ministra dopravy Aleše Řebíčka. Server aktuálně.cz upozornil na to, že ministr pronajímá pozemky firmě Viamont, kterou v minulosti vlastnil (a s níž může být spjat i nadále, byť nevíme, protože seznam akcionářů je tajný). Z majetkového přiznání též vyplývá, že veškeré Řebíčkovy loňské finanční kroky jsou s Viamontem spojeny.

Podezření z možného střetu zájmů se objevilo už dříve a ještě zesílilo, když MF Dnes zjistila, že Viamont získal za Řebíčkova působení na ministerstvu zakázky za tři a půl miliardy korun.

Sjezd zelených

Předseda Strany zelených Martin Bursík ohlásil v české politice neobvyklý krok: krátce před krajskými a senátními volbami svolal mimořádný sjezd, který by měl zvolit nové vedení a určit směřování partaje. „Strana začíná být pro voliče nečitelná, lidé nemají jistotu, kam směřuje a jak silný je mandát jejího vedení. Proto je nutné sjezd uskutečnit právě před volbami, aby lidé věděli, jakou Stranu zelených volí,“ vysvětluje Bursík v dopise členům strany.

Sjezd se původně měl konat až v únoru, ale předsednictvo termín přesunulo na začátek září. Pozici zelených oslabily loňské spory o obsazení postu ministra školství, ze kterého odešla místopředsedkyně Dana Kuchtová, a letošní volba prezidenta republiky, kde pomohla znovuzvolení Václava Klause svou nepřítomností poslankyně Olga Zubová.

Obliba strany na veřejnosti se pohybuje mezi pěti a deseti procenty, ale podle analýzy STEM její podpora „slábne a stává se nejistou“. Podle politologů chce Bursík předejít tomu, aby nadcházející volby oslabily jeho postavení na únorovém sjezdu. V minulosti zelení v krajských ani senátních volbách výrazně nebodovali. Pokud by se neúspěch tentokrát zopakoval, měli by Bursíkovi kritici šanci předsedu odvolat. Bursíkova odpůrkyně Dana Kuchtová tvrdí, že mimořádný sjezd odradí voliče. Bursík chce nejen posílit svůj mandát, ale současně dostat pod kontrolu republikovou radu, která proti němu v minulosti vystupovala. Už dříve se nechal slyšet, že rada by měla být podřízená předsedovi tak, jak to je u jiných parlamentních stran.

Tři medaile pro zrakově postižené

Čeští zrakově postižení vzpěrači slaví světový medailový úspěch: na třetím mistrovství světa v tzv. bench-

pressu, tedy vzpírání vleže, a zároveň na šestém mistrovství v silovém trojboji v Miami na Floridě získali v konkurenci padesáti vzpěračů z osmi zemí světa jako USA, Kanada, Rusko, Venezuela či Rakousko dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili.

Lukáš Šacher v kategorii do 75 kilogramů zdvihl stříbrných 137,5 kilogramu, ve své kategorii se umístil jako druhý i Martin Biháry s výkonem 190 kilogramů a v silovém trojboji získal bronz nazdvíhanou váhou 525,5 kilogramu Jiří Janoušek. Martinu Bihárymu ke světovému rekordu a prvenství scházel pouhý kilogram. „Je to úspěch o to větší, že jsme neměli skoro žádný čas na aklimatizaci na extrémně teplé a vlhké počasí.

Téměř všichni závodníci navíc soutěžili bez jediného sponzora, který by nám umožnil lepší zázemí a kvalitnější přípravu,“ říká k úspěchu trenér zrakově postižených borců Jiří Smékal.

Zastavěná metropole

Praha se chystá po deseti letech změnit územní plán. Na magistrát již dorazily první návrhy úřadů městských částí a občané se už začali bouřit a sepisovat petice. V plánu je totiž zástavba mnoha vzácných zelených ploch, které Pražané využívali ke sportu a rekreaci.

K těm nejcennějším patří Dívčí hrady v Praze 5, kde by mohla vyrůst celá nová čtvrť s náměstím, horní okraj Prokopského údolí, hřiště poblíž Podolské vodárny a zeleň na Kavčích horách. Na západním okraji Divoké Šárky se plánuje vznik golfového hřiště a zastavěna má být i většina zahrádkářských kolonií.

Pouze městská část Praha Uhříněves se staví proti plánům spekulantů – tamní radnice loni na podzim požádala magistrát, aby byla její městská část zařazena do kategorie zeleň, což znemožňuje další výstavbu.

Definitivní seznam změn bude hotov letos na podzim, konečné rozhodnutí o změně územního plánu hlavního města by pak mělo padnout příští nebo přespříští rok.

Smyčka kolem gripenů se utahuje

Mezinárodní vyšetřování kauzy Gripen pokročilo a smyčka se stahuje kolem lidí z nejvyššího managementu švédsko-britské zbrojovky BAE Systems. Ta prodávala stíhačky JAS-39 Gripen řadě států včetně České republiky.

Britští detektivové, kteří vyšetřování kauzy řídí, údajně mají důkazy o miliardových částkách z černých fondů firmy určených na korupci politiků a armádních představitelů jednotlivých zemí. Deníku Právo to potvrdil vysoce postavený český úředník obeznámený se stavem vyšetřování.

To odstartovala loňská reportáž švédské veřejnoprávní televize, ve které bývalý český ministr zahraničí Jan Kavan reportérům na skrytou kameru sdělil, že pokud by někteří zástupci firmy BAE Systems začali mluvit, „byla by to pro českou politickou scénu katastrofa“, protože by to do úplatkářské aféry „zahrnulo spoustu lidí“.

Zimbabwe vyjednává

V Jihoafrické republice začala jednání mezi vládnoucí zimbabwskou stranou Zanu-PF a oběma frakcemi opozičního Hnutí pro demokratickou změnu. Jednání jsou prvním krokem po násilném druhém kole prezidentských voleb, kterého se opoziční předák Morgan Tsvangirai odmítl zúčastnit. Bývalý prezidentský kandidát také vydal prohlášení, že rozhovory s Mugabeho Zanu-PF nemají formální charakter a sloužily by pouze ke stanovení podmínek, za kterých by se budoucí jednání mohla konat. Podmínky obsahují ukončení násilí podporovaného vládou a propuštění jednoho a půl tisíce politických vězňů.

Spojené státy a Velká Británie mezitím usilují o sankce vůči členům Mugabeho vlády. K ekonomickým sankcím vyzval také Evropský parlament.

Slováci a euro

Minulý týden schválil Brusel definitivní hodnotu slovenské koruny, za niž se v lednu 2009 bude měnit na euro – 30,126. S tímto kurzem je spokojena vláda i centrální banka a očekávají, že pomůže proti inflačním tlakům v příštím roce, kdy Slováci začnou platit eurem.

V těchto týdnech už začnou všechny obchody povinně uvádět ceny zboží i v eurech. Slovenská policie zřídila speciální tým, který bude při zavádění eura sledovat podezřelé finanční operace, policie má kromě toho dohlížet na obchodníky, kteří budou uměle zvyšovat ceny.

Podle průzkumů se dvě třetiny lidí obávají nárůstu cen po zavedení eura, vadí jim také těžké mince, ale oceňují, že euro jim zjednoduší cestování po Evropě.

Íránské výstřely

Teherán veřejně otestoval v rámci vojenského cvičení Velký prorok 3 devět raket, mezi nimi i nový typ Šaháb-3 s doletem 2000 km. Podle íránských zdrojů byly rakety vybaveny konvenčními hlavicemi. „Naše rakety jsou připraveny k odpálení na jakýkoliv cíl, v jakémkoliv okamžiku, rychle a přesně,“ komentoval test velitel íránských Revolučních gard generál Hosejn Salami.

Test se odehrál v atmosféře zvýšeného napětí mezi Íránem a Spojenými státy s Izraelem ohledně vývoje íránských jaderných zbraní. Izraelský ministr obrany Ehud Barak po odpálení raket prohlásil, že Izrael je připraven proti Íránu zasáhnout, tvrdě reagovaly i Spojené státy. Bezprostředně po oznámení zkoušek také stoupla cena ropy.

Moskva proti radaru

Rusko prohlásilo, že sáhne k „vojensko- technickým prostředkům“ v případě, že v blízkosti jejích hranic začnou být rozmisťovány části amerického protiraketového štítu. Ruské ministerstvo zahraničí tak reagovalo na podpis česko-americké dohody o výstavbě protiraketového radaru v Brdech, ke kterému došlo v Praze v úterý.

Ruská strana neupřesnila, co přesně má vojensko-technickými prostředky na mysli, ruský vyslanec při OSN ve Washingtonu však o něco později pro BBC uvedl, že taková opatření pravděpodobně neznamenají vojenskou akci, ale spíše změnu ruského strategického postoje. Moskva již dříve hrozila, že zamíří své rakety na jakoukoliv americkou základnu v České republice nebo Polsku.

Srbsko do EU

V Bělehradu byla jmenována nová proevropská vláda. Její premiér Mirko Cvetković označil za své hlavní priority kromě příprav na vstup země do Evropské unie také silný hospodářský růst a kontroverzní zachování Kosova jako součásti Srbska. Kosovo je však většinou evropských zemí uznáno jako samostatný stát.

Jmenování vlády je výsledkem předčasných voleb vyvolaných šéfem nacionalistické Radikální strany Vojislavem Koštunicou kvůli neshodám o budoucí orientaci země po odtržení provincie Kosovo. V hlasování zvítězil tábor proevropského prezidenta Borise Tadiće, potřebnou většinu však získal teprve poté, kdy se na stranu zastánců vstupu do EU postavila dříve Miloševićova Socialistická strana.

Odposlechy v Americe

Senát Spojených států amerických schválil zákon, který mění podmínky odposlechů. Nový zákon rozšiřuje pravomoci vlády a poskytuje právní imunitu firmám, které se po 11. září podílely na monitorování telefonních hovorů.

Zákon je vítězstvím vlády George W. Bushe, která po dobu šesti let po teroristických útocích prováděla odposlechy tajně a bez nutného povolení soudů. Praxi odhalil deník The New York Times a opozice ji tvrdě kritizovala. Schválená legislativa je však dlouho vyjednávaným kompromisem mezi dvěma politickými tábory.

Mezi senátory podporujícími zákon byli i oba prezidentští kandidáti John McCain a Barack Obama. Obamova webová stránka byla poté zavalena protesty zklamaných příznivců.

Rok 2050 s polovičními emisemi

Nejmocnější politici světa se minulý týden sešli na historicky největším výročním zasedání zemí G8 v Japonsku. Summit zástupců sedmi největších demokratických ekonomik světa a Ruska se konal v městečku Tójako v odlehlých horách nejsevernějšího japonského ostrova Hokkaidó.

Nejvýznamnějším výstupem schůzky byl slib do roku 2050 o polovinu snížit emise skleníkových plynů. Z deklarace není jasné, v porovnání s jakým rokem má ke snížení emisí dojít – zda se jako výchozí bude považovat rok 1990 (což požadují evropské země), nebo letošní rok (což požaduje Japonsko). Například podle německé kancléřky Angely Merkelové je ovšem dohoda „významným krokem vpřed“.

Summity G7 (později rozšířené o Rusko) se konají od poloviny sedmdesátých let, kdy politici tehdy největších ekonomik nekomunistického světa diskutovali o možnostech řešení první světové ropné krize. Hledání východisek ze současných problémů klimatu a světového hospodářství však ukazuje, nakolik a jak se v posledním desetiletí změnila mezinárodní mocenská rovnováha – ve prospěch některých zemí někdejšího „třetího světa“.

Země G8 proto na summit přizvaly rychle bohatnoucí – a zároveň více emitující – státy takzvané skupiny G5 (Indii, Čínu, Brazílii, Jihoafrickou republiku a Mexiko). Podle jejich zástupců jsou však sliby reprezentantů G8 nedostatečné a časově příliš vzdálené. K dohodě se z těchto důvodů proto odmítli připojit a při vzájemném setkání v poslední den summitu po bohatých státech, které nesou zodpovědnost za většinu vypouštěných skleníkových plynů, požadovali osmdesátiprocentní snížení emisí k roku 2050.

Setkání bylo poznamenáno současnými problémy vůdců států G8. Japonský premiér Jasuo Fukuda, britský premiér Gordon Brown, francouzský prezident Nicolas Sarkozy i americký prezident George Bush jsou ve svých zemích stále méně oblíbení. I průzkum společnosti WorldPublicOpinion, který koncem června zveřejnil časopis Newsweek, odhalil, že se mocní světoví politici ve dvaceti zkoumaných zemích těší neobvykle nízké důvěře, každému z nich nedůvěřovala více než třetina dotazovaných.

Na srazu v Japonsku však museli reagovat na současné závažné problémy světové ekonomiky. Nakonec především vyzvali ke zvýšení těžby ropy a přislíbili další miliardy dolarů pomoci chudým zemím, které jsou ohroženy zdraženými potravinami (většinou se však jedná o částky, jež se bohaté státy zavázaly poslat chudým již dříve).

Výsledky summitu se setkaly se silnou kritikou nevládních sdružení. Podle bývalého ředitele environmentálního programu OSN Klause Töpfera „nic významného pro ochranu klimatu nepřinesl“. Pod palbou kritiky se ocitly i sliby pomoci Africe. Nově zveřejněná studie organizace African Progress Panel, které předsedá Kofi Annan, totiž ukázala, že zatím do Afriky doputovalo jen 14 procent z peněz slíbených státy G8 před třemi lety na summitu ve skotském Gleneagles.


Respekt

Městský soud v Praze uložil ministerstvu vnitra povinnost omluvit se dvěma účastníkům taneční party CzechTek, která se konala v roce 2005 u Mlýnce na Tachovsku a byla brutálně potlačená policií. Dle soudního výroku musí ministerstvo navíc zaplatit odškodné – prvnímu žalobci ve sporu o ochraně osobnosti 10 tisíc korun a druhému 20 tisíc.

Despekt

V roce výročí okupace sovětskou armádou a v den, kdy vláda podepsala smlouvu s USA, symbol spojenectví a bezpečnosti v rámci NATO, pozvali sociální demokraté na přednášku ruského generála Jevgenije Bužinského. Radar v Brdech odmítl, avšak prohlásil, že Rusko nebude nikoho zastrašovat. Pár hodin poté Moskva pohrozila „vojensko-technickými“ odvetnými kroky.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte