Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Krátce

Krátce

Olympiáda v Praze nebude. Alespoň ne v roce 2016, neboť její kandidatura nepostoupila do užšího výběru a ve finále jsou místo ní Chicago, Tokio, Madrid a Rio de Janeiro.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt
Fotografie: Praha nepostoupila - Autor: Archiv • Autor: Respekt
Fotografie: Praha nepostoupila - Autor: Archiv • Autor: Respekt

Praha nepostoupila

Olympiáda v Praze nebude. Alespoň ne v roce 2016, neboť její kandidatura nepostoupila do užšího výběru a ve finále jsou místo ní Chicago, Tokio, Madrid a Rio de Janeiro.

Naplnila se tak prorocká slova lidí z organizačního výboru i vedení města, podle nichž byly šance Prahy nulové. Společnost Praha olympijská, zřízená magistrátem a Českým olympijským výborem, přesto za přípravu kandidatury utratila 72,5 milionu korun. Teď se chce soustředit na olympiádu v roce 2020, o dalším postupu a dalších penězích by ale měla rozhodnout až rada hlavního města na jednání 12. června. V případě nového uchazečství se organizátoři budou muset vypořádat s dosud malou přízní vlády a také s nízkou podporou veřejnosti.

Převody nemocnic u ledu

Vláda odpískala jednu z chystaných reforem. Premiér Mirek Topolánek minulý pátek slíbil, že k transformaci fakultních nemocnic nedojde.

Převod nemocnic, který je součástí balíku reforem ministra zdravotnictví Tomáše Julínka, vyvolal prudce odmítavé reakce. Nelíbil se menším koaličním partnerům ODS – lidovcům a zeleným – a záměr kritizovala také odborná veřejnost. Lékařské fakulty dokonce pohrozily, že na protest přestanou klinicky vzdělávat mediky.

Topolánka za jeho veřejný slib někteří kritici pochválili, šéf lidovců Jiří Čunek ovšem dodal, že pokud by předsedu vládu napadlo dané slovo porušit, jeho strana odejde z vlády. Kdo naopak Topolánkovi nevěří už nyní, jsou dvě poslankyně zelených Olga Zubová a Věra Jakubková, podle nichž byl slib „příliš vágní“.

Restituce se odkládají

Majetkové vyrovnání státu s církvemi se odkládá na podzim. Proti schválení zákona, který měl zdejší církve odškodnit za ukradené majetky, se opět postavil poslanec Vlastimil Tlustý (ODS) s dvěma dalšími kolegy.

Kabinet chtěl církve odškodnit částkou 270 miliard korun, která měla být rozložena formou splátek do dalších šedesáti let. Dohodu o restitucích se podařilo uzavřít po osmnácti letech přešlapování, kdy se církve ani mezi sebou, ani se státem nebyly schopné na odškodnění shodnout. Stát měl díky dohodě přestat z daní platit více než miliardu ročně na platech, obcím by se díky ní uvolnily pozemky a budovy, s nimiž kvůli nevyřešeným restitucím nemohou nakládat. Tlustý argumenty odmítá jako nepodstatné: vláda prý dostatečně nedoložila, jak k navrhované částce na odškodnění došla.

Ráj hazardu zůstává

Skupina senátorů v čele s Josefem Novotným (SNK-ED) opět nepochodila se snahou o regulaci hazardu. Přitom jen za loňský rok prosázeli Češi sto miliard a plná čtvrtina skončila jako čistý zisk v kapsách majitelů heren, loterií a sázkových kanceláří.

Upozornit na ve světě výjimečně liberální podmínky pro provozovatele hazardu se Novotný snažil už předloni, stejně jako tehdy ale většina senátorů smetla návrh s tím, že potřebnou úpravu zajistí ministerstvo financí. To se ale dodnes nestalo. Proti senátorově návrhu se aktuálně postavili především poslanci vládní ODS a někteří Novotného kolegové pak tuto reakci označili za mstu kvůli senátorově chování při nedávné prezidentské volbě. Tehdy Novotný obvinil jednoho ze senátorů ODS z pokusu o korupci.

Kdy ke státní maturitě

Novelu školského zákona s koncepcí státní maturity schválili senátoři a čeká ji tak už pouze podpis prezidenta. Za dva roky tedy zřejmě budou studenti maturovat povinně z češtiny, u druhého předmětu budou volit mezi matematikou a cizím jazykem. Za další dva roky už budou povinné předměty tři – k češtině a cizímu jazyku přibude další předmět vybraný mezi matematikou, občansko-společenským vědním základem a informatikou.

Klíčovou novinkou blížících se státních maturit bude tzv. profilová část, sestávající ze zkoušek tří povinných a jednoho nepovinného předmětu. Jejich výběr stanoví ředitel každé školy a na samotných studentech zůstane volba mezi dvěma stupni obtížnosti. „Reformní“ maturity podle ministra Lišky postupně smažou často propastné rozdíly mezi kvalitou českých škol.

Změny v nemocenské

Pravidla vyplácení peněz v nemoci se opět – letos už potřetí – změní. Od ledna začala platit nová úprava, podle níž nedostávali zaměstnanci během prvních tří dní nemoci nic. Jenže Ústavní soud ji v dubnu zrušil – soudcům se nelíbilo, že stát úměrně tomu nesnížil pojistné.

Kabinet tedy na výrok soudu reagoval novou normou, podle níž lidé dostanou během prvních tří dnů nemoci čtvrtinu platu. Novinka začne platit v září – a právě to teď dělá firmám vrásky na čele. Do té doby se totiž vše vrací do starých kolejí a zaměstnanci dostanou 60 procent vyměřovacího základu po celou dobu nemoci. Definitivní tečka za reformou nemocenské by měla přijít až v lednu 2009, kdy se platba za první tři dny nemoci vrátí na nulu, adekvátně tomu se ale také sníží pojistné.

Hladová planeta

V Římě se konal summit OSN o řešení světové potravinové krize, kvůli níž se podle odhadů ocitlo 100 milionů lidí především v rozvojových zemích na pokraji hladu. Pořadatelé konference varovali vyspělé státy, že pokud výrazně nezvýší produkci potravin a neodstraní bariéry bránící volnému obchodu, hrozí celoplanetární katastrofa.

K řešení prohlubující se krize způsobené suchem, nárůstem poptávky v prudce se rozvíjejících zemích a pěstováním biopaliv místo potravin je v nejbližší době potřeba naléhavě uvolnit 1,7 miliardy dolarů. Do roku 2030 je nutné zvýšit světovou produkci potravin o polovinu a investice by měly dosáhnout výše 15 miliard dolarů. Generální tajemník OSN na konferenci varoval před netržním řešením krize v podobě regulace cen a omezování vývozu potravin.

Turecké školy bez šátků

Turecko se minulý čtvrtek přiblížilo státní krizi. Ústavní soud totiž zrušil zákon prosazený v únoru konzervativní vládní stranou AKP, který studentkám dovolil nosit pokrývky hlavy v univerzitních campusech. Soud v návrhu viděl porušení sekulárního charakteru státu. Vládní strana podezření z plíživé islamizace Turecka odmítá a hájí se tím, že pro ni šátek představuje symbol osobního náboženského rozhodnutí každého jedince.

Z rozsudku turečtí komentátoři předpovídají výsledek jiného, závažnějšího případu. Sekulární elita ovládající soudy a armádu totiž vládní stranu žaluje ze vnášení náboženství do politiky. Požaduje proto její zákaz, navzdory tomu, že země pod vedením populární AKP bohatne a přibližuje se Evropské unii. Spor by letos mohl paralyzovat celou tureckou politiku.

Spravedlnost pro teroristy

Na základně Guantánamo byl zahájen vojenský soud s nejvýše postaveným zajatcem al-Káidy Chálidem Šajchem Muhammadem a jeho čtyřmi společníky. Chálid je považován za hlavního strůjce teroristických útoků z 11. září 2001 a hrozí mu stejně jako jeho komplicům trest smrti. Zadržen byl v roce 2003 v Pákistánu.

Hlavní podezřelý sdělil tribunálu, že sám doufá v rozsudek smrti, neboť touží po mučednické smrti. Vojenský tribunál označil za inkvizici a prohlásil, že byl pět let vystaven mučení. CIA již dříve potvrdila, že podezřelý byl podroben tvrdým vyšetřovacím praktikám včetně simulovaného topení, tzv. waterboardingu.Tribunál byl zřízen americkou vládou pro tzv. „nepřátelské bojovníky“, jimž je upřeno právo na standardní proces.

Místo NATO nepokoje

Násilí a údajné podvody minulý týden zastínily volby v Makedonii. U hlasovacích uren suverénně zvítězila konzervativní vládní strana, která získala přes polovinu poslaneckých křesel. Vláda předčasné hlasování vyvolala poté, co země na dubnovém summitu NATO nedostala pozvánku do Aliance. Vstupu bývalé jugoslávské svazové republiky tehdy zabránilo veto Řecka, které nezávislou Makedonii kvůli jejímu, prý historicky „řeckému“ názvu dosud neuznává.

K podvodům a násilí teď docházelo hlavně v oblastech obývaných početnou albánskou menšinou. Sousední Albánie pozvánku do NATO dostala a za hranicemi vzniklo nezávislé Kosovo. V Makedonii i proto stouplo napětí a po volebních nepokojích bude pro vládu složité přesvědčit EU, že země je zralá na přístupové rozhovory.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 24/2008 pod titulkem Krátce