Světoví lídři jsou podle všeho přesvědčeni, že umožníme-li přetrvávání nerovnosti a nezajistíme širokou účast občanů na hospodářském růstu, povede to k sociálním otřesům, ba dokonce k násilí. Je však nerovnost skutečným problémem?
Méně konfliktů
Indický premiér Manmóhan Singh řekl na Mezinárodní konferenci o kastách a menšinách, která se konala v prosinci v Dillí: „Ačkoliv možná růst snižuje absolutní chudobu, nerovnosti se mohou ještě vyhrotit. To může být z politického i sociálního hlediska extrémně destabilizující.“ Indie proto musí „podniknout kroky ke snížení sociální a hospodářské nerovnosti, aniž tím uškodí růstovému procesu a aniž omezí podněty stimulující jednotlivce k soutěživosti a tvořivosti“.
Rovněž brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva na lednovém Světovém ekonomickém fóru v Davosu prohlásil: „V pokojném světě budeme žít za předpokladu hospodářského růstu, tvorby pracovních míst a přerozdělování příjmů.“ Da Silva poté naléhavě vyzval ke snížení bariér pro zemědělské vývozy, které pomůže chudým lidem v rozvojových zemích.
Z podobných argumentů čiší zdravý rozum. Pokud lidé věří, že se i oni budou podílet na celkovém hospodářském růstu, existuje vyšší pravděpodobnost, že podpoří sociální smír. Pokud ne, začíná být pravděpodobnější neklid. Experti v oblasti společenských věd nicméně zjistili, že se tato teze…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
