Moskva bude určitě usilovat o oslabení evropské jednoty.Další posílení moci Vladimira Putina po nedávných parlamentních volbách v Rusku vybízí k úvahám o tom, jak si režim, který se stále více jeví jako Putinovo samoděržaví, bude počínat v mezinárodních vztazích. Doma je Rusko na cestě k téměř úplnému popření liberální demokracie, ale je otázkou, zda je tento proces důvodem k obavám, že se Rusko vrátí k imperiální politice minulosti.
Každopádně je třeba přemýšlet, jak by měla Evropa a pochopitelně i Česká republika na vývoj v Rusku zareagovat.
Oboustranná závislost
Imperiální politika z Putinovy strany zatím nehrozí, protože jeho agresivita v mezinárodních vztazích se zdá být namířena především na ruské publikum. S pomocí krajně cynických metod se Putin snaží o konsolidaci své moci a domácích poměrů, které byly rozvráceny nezvládnutou transformací v 90. letech minulého století. Tento záměr mu zatím vychází.
Jenže když budeme posuzovat sílící Rusko z hlediska kritérií, jejichž splnění je nutné pro dlouhodobou stabilitu, pak už tak dobře nevypadá. Ruský ekonomický růst je téměř zcela poháněn vývozem surovin, zejména ropy a zemního plynu. Značné zisky, které z tohoto vývozu plynou, jsou navíc výsledkem momentálně velké světové poptávky po těchto surovinách. Každý ekonomický systém, který je do takové míry závislý jen na jednom zdroji bohatství, je ovšem inherentně nestabilní.
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 54 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
