O krok blíž ke konci světa
Spolek vznikl v polovině 70. let a až dosud se mu dařilo zachovat kolem sebe auru tajemství: o svých aktivitách mlčí nebo je filtruje přes svou dezinformační Podkomisi pro útlum publicity. Nyní onu tmu poněkud prosvítil vydáním svazku své „odtajněné poezie“ s názvem Kaloty.

Na pódium se šourá trio pochmurných postav v černých oblecích, v ruce žmoulají papíry podobně nažloutlé barvy, jakou mají jejich nezdravé obličeje, a do ticha začnou pronášet verše plné makabrózních obratů. Přihlížející kupodivu neprchají. Kdyby k nim podobnou řečí promlouval lékař, naskákaly by jim osypky, tady ale větám líčícím smrt a tělesný rozklad jako to nejlepší, co nás jednou – snad už brzy – čeká, naslouchají s blaženým výrazem.
Jsme v Týnské literární kavárně v Praze, kde se právě koná jedno z velmi řídkých veřejných vystoupení zdejší umělecké legendy – tajného uměleckého sdružení B.K.S. (Bude konec světa).
Spolek vznikl v polovině 70. let a až dosud se mu dařilo zachovat kolem sebe auru tajemství: o svých aktivitách mlčí nebo je filtruje přes svou dezinformační Podkomisi pro útlum publicity. Nyní onu tmu poněkud prosvítil vydáním svazku své „odtajněné poezie“ s názvem Kaloty.
Shnij, shnij a zemři


Mezi pěticí autorů knihy najdeme i Dr. Škábu Sklabinského, známého také jako Škarohlíd. Pod pseudonymem se skrývá muž mnoha tváří a profesí, Ferda Mravenec českého umění, výtvarník František Skála (1956). Členem B.K.S. je už od počátku, později stál i u vzniku dalších uskupení, které se staly u intelektuální části kulturního publika kultovní záležitostí: vokálního tria Tros Sketos, revivalového tanečního orchestru MTO či…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Každé varhany mají svou osobnost
Katedrála svatého Víta se po sto letech dočkala nového hudebního nástroje. Zdejší varhany v ničem nepřipomínají hudební nástroj, jaký najdeme na kůru typického českého kostela. Ten zpravidla tvoří několik dřevěných skříní umístěných vedle sebe, nástroj „levitující“ ve svatém Vítu má ale kovové píšťaly obnažené a spojené do jedné řady, jejíž konce jsou připevněné přímo ke stěnám chrámu. Čelo varhan, které návštěvník vidí odspoda, pak svým tvarem připomíná jakousi obří Panovu flétnu ve tvaru motýla. Nástroj je po mnoha odkladech konečně hotový a právě probíhá jeho ladění.









