Pavel Kosatík
(1962) je historik. Mezi nejznámější knihy patří Jan Masaryk: Pravdivý příběh, „Ústně více“ – Šestatřicátníci či Ferdinand Peroutka. Pozdější život (1938–1978), za kterou získal Cenu Toma Stopparda a Cenu Nadace Český literární fond za nejlepší knihu roku 2001.
Mým úkolem bývá přemýšlet a psát o novodobé historii, ale často, když můžu, unikám si z toho svištění kulek, volání z průvodů a rachotu tiskových rotaček do dob starších, kde se čas ještě líně převaluje jak lžíce v medu. Je jich dost, těch přestávek mezi svíjením sfér, namátkou třeba ta mezi Balbínem a Marií Terezií, začátkem osmnáctého století. Pro současné otrlé oko nezřetelná podívaná, bez letopočtů, v kterých by dnes nutně musel být cvičen maturant. Lidi, kteří tehdy zanechávali zprávy, ještě nebavilo mluvit o sobě, a tak se o nich dozvídáme výlučně přes prostředníka, jehož ctili: čteme si o něm (a taky o nich) v sochách na Karlově mostě, ve Šporkově Kuksu nebo v pomníčcích Jana Nepomuckého, kterého tenkrát, uprostřed bezčasí, zrovna slavně svatořečili.
Když se kdysi básník Ivan Diviš rozhodl vyjmenovat, co všechno z oné divočiny dvacátého století „jeho oči musely vidět“, zjistil, že se mu – básníkovi! – nedostává slov. My nebásníci jsme na tom ještě hůř: žijeme nejmíň v páté generaci ve zděděných poměrech, protože jsme nezažili jiné a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
