Plážový stát na Blízkém východě
Někteří říkají, že vznikl na protest proti druhé libanonské válce a jejímu selhání.
Etgar Keret
(1967) se narodil a žije v Tel Avivu. Je autorem povídkových sbírek, komiksů, knížek pro děti, píše také scénáře pro izraelskou televizi a přednáší na filmové škole v rodném městě. Patří k nejvíce překládaným izraelským autorům své generace (česky mu vyšla zatím jen kniha povídek Létající Santini).
Někteří říkají, že vznikl na protest proti druhé libanonské válce a jejímu selhání, jiní přísahají, že k jeho založení vedla trestní řízení vůči prezidentu Kacavovi a premiéru Olmertovi, ale my staří, zasloužilí, sluncem spálení pamětníci onoho jedinečného státního zázraku víme, že existoval už dávno předtím. Vznikal bez ohlušujícího třesku, který většinou doprovází jakékoli násilné začátky na Blízkém východě, rodil se dlouho a téměř neznatelně. Jako příliv, který milimetr za milimetrem dobývá zlatý pás pláže – tak vznikl i on: plážový stát.
Chvála nenáročnosti
Většina obyvatel Izraele si existence toho státu není vědoma a naivně ho nazývá „Frischmannova pláž, Tel Aviv“. Guvernérovi státu Frischmannova pláž Uzimu-Počítačovi to vůbec nevadí, spíše naopak. „Pokud mám být zcela upřímný,“ říká mi Uzi rozvalen na pláži, „takhle je to lepší. Nosem do písku. Kdo ví, jaký cirkus by začal, jakmile by lidi zjistili, že jsme tady zřídili nový stát s hebrejštinou coby oficiálním jazykem. Nahrnuli by se sem…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
