Hledání ztraceného ráje
Pod titulem Paradise lost (Ztracený ráj) se romští umělci od června představí v samostatném pavilonu na letošním bienále v Benátkách.
Když se v tomto listu psalo o romském výtvarném umění, ve většině textů nakonec zaznělo zhruba toto: teď ještě ne, ale jednoho dne tito noví štvanci touhy tvořit vezmou mainstreamové umění útokem. Pionýři romského výtvarného umění se ještě nepřestali těšit z vnoučat, a ta chvíle už je tu. Přišla dřív, než kdokoli čekal, z rukou teprve druhé generace výtvarníků. Výsledek jejich konfrontace s obecně uznávanou scénou ještě neznáme, víme ale, kdy a kde k ní dojde. Pod titulem Paradise lost (Ztracený ráj) se romští umělci od června představí v samostatném pavilonu na letošním bienále v Benátkách.
Žádná přechodná móda
Mezi Romy je potřeba vyjádřit se prostředky takzvaného vysokého umění zcela novou věcí. Ne že by se kulturní dědictví etnika neprojevovalo také ve výtvarné sféře, ale jako příslušníci neliterární a tradičně migrující komunity se Romové omezovali především na užitá řemesla. Do první půle 20. století patřilo k jejich svébytnému tvůrčímu vyjádření třeba umělecké kovářství nebo propracované zdobení dřevěných maringotek. Už od 50. let si ale romisté začínají všímat nových výtvarných jevů spojených hlavně s krášlením domků a bytů – objevují se koláže z rodinných fotografií i časopisů, dezény malované do omítky, a někdy dokonce i fresky.
Od 70. let se v Evropě začínají vynořovat první výrazné výtvarné osobnosti. U nás nepřehlédnutelný Rudolf Dzurko, v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
