Únos v Perském zálivu

Írán a Velká Británie si již déle než týden hypnotizovaně hledí do očí a zbytek světa fascinovaně přihlíží. Teherán drží patnáct britských příslušníků námořní pěchoty (včetně jedné ženy), vyhrožuje jim soudem za nezákonné překročení íránské hranice a po britské vládě vyžaduje, aby se k narušení íránských výsostných vod přiznala. Britové jsou si jistí, že jejich lidé v Perském zálivu neudělali nic nezákonného, a i kdyby to nakrásně udělali, Írán neměl podle mezinárodních konvencí právo námořníky zatknout, držet je na neznámém místě bez možnosti kontaktu s britskými diplomaty a ponižovat je v televizi. Na straně Britů je Evropská unie, Spojené státy, Rada bezpečnosti OSN včetně Číny a Ruska, generální tajemník OSN, jejich jménem vyjednává Turecko. Írán je sám. Ani jedna strana nemá téměř kam ustoupit a napětí stoupá. Cena ropy vyskočila minulý týden hned několikrát. Spekulace o možném ozbrojeném konfliktu se množí geometrickou řadou.

Zdánlivě nečekanou konfrontaci ve vodách Perského zálivu předpověděl íránský nejvyšší vůdce ájatolláh Chomeneí již předminulý čtvrtek. V tu dobu se schylovalo k hlasování Rady bezpečnosti OSN o zpřísnění ekonomických sankcí kvůli jadernému programu Teheránu a i nejvyššímu vůdci už bylo jasné, že tentokrát se na jeho stranu nepostaví vůbec nikdo – Rusko ztratilo s Teheránem trpělivost již v předchozích dnech, když oznámilo, že nedodá slíbené jaderné palivo do…