Profesorova bublina splaskla

Díky zvědavosti amerických zákonodárců Češi konečně vědí, na čem se svým prezidentem jsou.

Minulý týden skončily dva velké příběhy české politiky. Aktér prvního uraženě vystoupil z politické strany, se kterou kdysi senzačně vyhrál volby. A druhý veřejným dopisem potvrdil svoji dosud skrývanou a pro mnohé neviditelnou proměnu z kdysi inspirativního lídra v nudného ideologa maloměšťáctví. Tito mužové se jmenují Miloš Zeman a Václav Klaus, a stejně jako se jejich osudy protínaly celá devadesátá léta, tak teď ruku v ruce odcházejí z politické scény. První fyzicky, druhý prozatím „jen“ intelektuálně.

Ideologie bojovníka proti ideologiím

Když do podatelny Pražského hradu dorazila letos začátkem března pozvánka od dvou amerických republikánských senátorů na účast v kongresovém slyšení o otázkách kolem globálního oteplování, mělo to svou logiku. Václav Klaus se v poslední době pasoval do role experta na klimatické změny, navíc značně vyhraněného, který všechny chmurné vize podobně jako řada amerických konzervativců odmítá. Nikdy ale své argumenty podrobně nevysvětlil, debatám se vyhýbá a na otázky novinářů reaguje obecnými řečmi o nebezpečí ekologismu nebo větami „to je na samostatný rozhovor“.

Proto se pozvánka z amerického Kongresu s pěti přesně formulovanými otázkami stala ojedinělou šancí, jak se konečně Klausovy argumenty dozvědět. Napětí bylo o to větší, že proti českému prezidentovi měl stát…