Muž, který dráždil Kreml

Dokud bývalý ruský kontrarozvědčík Alexander Litviněnko žil, znal ho jen málokdo. Obvinění, která tento někdejší podplukovník ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) předložil v knize FSB vyhazuje do vzduchu Rusko, velký zájem nevzbudila. Litviněnka proslavily až události minulých dnů, které vyvrcholily jeho smrtí po otravě radioaktivním izotopem polonia 210.

Spolu s historikem Jurijem Feldčinským popisuje Litviněnko ve zmíněné knize události týkající se první čečenské války. Obviňuje například ruské tajné služby, že zinscenovaly výbuchy činžovních domů v Moskvě a Volgodonsku. Nevyhýbá se přitom jménům, místům a časům, kniha působí v porovnání s jinými podobnými publikacemi velmi přesvědčivě. V Rusku byla zakázána a jen v prosinci 2003 policie zabavila čtyři tisíce výtisků, které objevila při běžné silniční kontrole. Kniha se přitom dala bez problémů stáhnout z internetu.

Kdo může být vrahem? Zatímco některé ruské sdělovací prostředky celou aféru raději vůbec nekomentovaly, prokremelská média rozpitvávala Litviněnkovu schůzku s jiným bývalým ruským agentem Alexandrem Lugovým a dalšími dvěma muži. Došlo k ní v den, kdy byl Litviněnko otráven. Deník Izvestija tvrdí, že Lugovoj pracoval pro miliardáře Borise Berezovského, odpůrce prezidenta Putina a muže, o němž ruský tisk tvrdí, že se ze všech sil snaží Kremlu škodit. Berezovskij prý mohl vraždu zinscenovat, aby Moskvu poškodil před summitem…