Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Dopisy

Dopisy

Dopisy od našich čtenářů.

Tři problémy

Rád bych reagoval na text Sofiina volba českého zdravotnictví (Respekt č. 37/06). To, zda má být očkování proti rakovině zadarmo, to není problém zdaleka nový. Již před desetiletími prohlásil jeden z odborníků, že nejen všemu lidstvu, ale ani obyvatelům naší země nejsme schopni poskytnout ani tu léčbu, kterou již věda zvládá, protože bychom na to vynaložili všechny své volné finanční prostředky.

Za druhé by lidstvo mělo konečně najít odvahu k započetí konfrontace „veřejných“ nákladů jednotlivých států i všeho lidstva na zbrojení versus zdravotnictví.

A za třetí začít studovat možnosti, zda tržní ekonomika je vůbec schopna řešit statek tak výjimečný, jakým je zdraví lidí.

Cesty k řešení jsou tedy možné.

1. Půl miliardy ročně je pakatel. Ovšem museli bychom se rozhodnout, zda budeme raději zbrojit, nebo poskytovat preventivní léčbu. S penězi na zdravotní pojištění nemusí totiž mít nic společného žádná preventivní vakcinace. Tak jako se z rozpočtu hradí jiné aktivity, hradilo by se i preventivní očkování z výnosů daní, které dneska jdou na méně humánní účely. Třeba ono zmíněné zbrojení. Prevence se totiž týká naprosto všech lidí, jako třeba vzdělání.

2. V lidských dějinách jsou známy také jiné ekonomiky než tržní, fungující na zisku. Lze začít v celé oblasti zdravotnictví hledat cesty, jak v ní vyloučit činnost lidí s „psychickou chorobou“ nezvládnutelné závislosti na honbě za penězi.

Stanislav Hošek

Co je pochopitelné a co a nepochopitelné

Výstřelky českého poválečného nerozlišujícího antiněmectví jsou sice neomluvitelné

(Ticho jako v hrobě Ernsta Kreischeho, Respekt č. 38/06), ale pochopitelné a snadno vysvětlitelné. Byly jen zrcadlovým protějškem německé nacistické ideologie, prohlašující ostatní národy šmahem za méněcenné, za podlidi, popř. přímo určené ke „konečnému řešení“, i kdyby to byli nositelé špičkové německé kultury.

Zcela nepochopitelný je naproti tomu obecně antiněmecký postoj dnešní KSČM. Komunisté přece ze všeho nejméně snášejí srovnávání svých režimů s tím nacistickým. Byl-li však mezi nimi nějaký zcela zásadní rozdíl, spočíval právě v komunistickém internacionalismu. Ne snad, že by tu nebyly stalinské genocidy a genotransfery (kupř. krymští Tataři), že bychom nezažili velkoruský velkopanský šovinismus, hlavně vůči neruským národům SSSR včetně Ukrajinců (a Ukrajinců vůči Rusínům atd.), ale součástí oficiální ideologie to nebylo. Pamatuji si, jak se v 50. letech citovával údajný Gottwaldův výrok „není Němec jako Němec“, konečně byl tu celý stát „hodných Němců“ – NDR. Pro to všechno je dnešní generalizující antiněmectví KSČM vysvětlitelné pouze tím nejnižším a nejubožejším populismem.

Petr Pavlovský, Praha

Kdo zachrání jeden lidský život

Židovské přísloví praví: Kdo zachrání jeden lidský život, zachrání celé lidstvo.

Toto pravidlo nelze brát doslova. To bychom také mohli znovu zavést povinně běžce s červeným praporkem před každým autem, jak tomu bylo v počátcích automobilismu. Při průměrné rychlosti běhu 20 km/h by určitě žádné smrtelné nehody nebyly, ale za jakou cenu?

Nový zákon vytvořil situaci, kdy díky náhodě může každý neuvěřitelně rychle přijít o papíry a zároveň policie stále nedělá, co by měla. Tak se postupně situace vrátí do normálu, protože policie nikde není vidět. Z jízdy po silnici se stane ruleta, kdy zároveň může během např. měsíce přijít o papíry člověk jezdící 20 let bez nehody, protože 2× pojede z kopečka „vražedných“ 56 km/h, a současně „pirát silnic“ policii několik let ani nepotká.

Je třeba se smířit s tím, že život přináší riziko smrti, a to v každé situaci, a není vhodné toto riziko snižovat za každou cenu. Existuje sci-fi povídka, kde roboti vytvoří „absolutně bezpečný“ svět. Výsledkem je, že tam lze jen sedět na židli a čekat na smrt stářím, protože všechny aktivity jsou jakožto rizikové zakázány. Tak takový svět rozhodně nechci!

Jimmy (příspěvek z www.respekt.cz k článku Vláda chce zvítězit nad body – Respekt č. 38/06)

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 39/2006 pod titulkem Dopisy