Index šťastného Fidela Castra

V článku Nejšťastnější místo na Zemi(Respekt č. 37/06) Jan Stejskal hovořil o tzv. indexu šťastné planety; ten staví do čela žebříčku zemí, které ničí přírodu jen málo a přitom v nich žijí relativně šťastní lidé, mnohé chudé státy včetně Kuby.

Představte si to: jste na ostrově v Karibiku. Šumící azurové moře. Pláže. Palmy. Na takovém ostrově přece lidé musejí být nejšťastnější na světě… I když je to Kuba?

Organizace New Economics Foundation nedávno vydala „index šťastné planety“ (HPI). Ten kombinuje očekávanou délku života, pocity štěstí uváděné v průzkumech a „ekologickou stopu“ obyvatel jednotlivých zemí. Čím vyšší štěstí a nižší ekologická zátěž, tím vyšší index. S rostoucím bohatstvím se HPI do určitého bodu zvyšuje, ale pak se trend láme a konzumní život pocitu štěstí už dál nepomáhá. HPI tak údajně postavil na hlavu žebříčky měřící ekonomickou výkonnost. Bohužel postavil na hlavu i zdravý rozum.

Dle indexu se prý nejlépe žije na ostrovech Vanuatu. V první desítce následuje několik států z Latinské Ameriky včetně Kuby. USA se umístily až na 150. místě, před Pobřežím Slonoviny a Rwandou. A tohle někdo myslí vážně? V zemi, kde před 12 lety proběhla genocida, se lidé mají jen „o dvě příčky“ hůře než lidé v „zemi neomezených možností“? Autoři žebříčku upozorňují, že z něj nelze dělat dalekosáhlé závěry. Měli by…