Sever silou, jih chlebem

Pěkně po křesťansku to chodí na Korejském poloostrově, byť v tom nejede tamní dosti silná křesťanská komunita. Tak jako celkem pravidelně v tomto klimatickém pásu přišly i letos povodně, tentokrát ovšem zvláště silné. V Severní Koreji zanechaly stovky mrtvých a 10 tisíc lidí bez přístřeší, tudíž potřeba humanitární pomoci je pochopitelná. Jenže tak jako celkem pravidelně v tomto regionu i letos Severní Korea pro zastrašení testovala své rakety, tentokrát ovšem zvláště silně.

Datum 5. července si v kontextu atomové hrozby proklestilo cestu i do českých novin. Uplynul měsíc, přišly povodně a Pchjongjang s drzou samozřejmostí očekává pomoc z jihu, který jinak svým jaderně-raketovým arzenálem ohrožuje. A jih, tak jako celkem pravidelně, pomůže. Nejenom soukromý byznys, ten začal už minulou středu dodávkami mouky a cementu. Kývla i vláda, vyrukovala se zásilkami rýže, léků a ošacení. A dokonce konzervativní opozice, která jinak vládní postup v rámci vnitrokorejského dialogu kritizuje, prohlašuje, že v čase nouze je tato pomoc legitimní. Legitimní samozřejmě je, jen kdyby svým postojem ve stylu „oni do nás raketami, my do nich chlebem“ neupevňovala sever v jeho bohorovnosti. A ještě jedna věc stojí za pozornost. Pchjongjang se se svou žádostí neobrátil jen na vládu v Soulu, ale – jak píše list Frankfurter Allgemeine Zeitung – poslal telegram vstřícné firmě Hyundai. Ještě že česká pošta zrušila telegramy, můžeme si říci při představě, že by podobná depeše měla dorazit do Nošovic.