Čekání na bioHavla
Každý, koho vzrušují pravidelné zprávy o zdražování benzinu, by si měl nalistovat loňské titulky novin. Je to necelý rok, co český tisk zděšeně oznamoval, že cena ropy atakuje hranici třiceti dolarů za jeden barel.
Každý, koho vzrušují pravidelné zprávy o zdražování benzinu, by si měl nalistovat loňské titulky novin. Je to necelý rok, co český tisk zděšeně oznamoval, že cena ropy atakuje hranici třiceti dolarů za jeden barel. Teď jsme o rok dál a tytéž noviny se radují, že se cena barelu „propadla“ na sedmdesát dolarů. Taková je zkrátka realita. Velice rychle si zvykáme na to, co nám včera připadalo jako sci-fi. Alespoň pokud jde o ceny surovin, které potřebujeme k provozu aut, výrobě elektřiny a topení. Cena ropy se blíží hranici sta dolarů a po zkušenostech z uplynulého roku je zřejmé, že může jít i výš. Jak se z toho poučit jinak než závěrem, že je na čase odhlásit noviny?
Levně už bylo
Na růstu cen ropy a plynu není nejzajímavější její momentální výše a možný vývoj. Ten se dá zkrátka očekávat. Nejzajímavější je to, k čemu nás tento vývoj vyprovokuje. Jak změní naše návyky a hlavně rozhodování našich politiků. Zatímco think tank Václava Klause Centrum pro ekonomiku a politiku neúnavě nabízí k prodeji knihu ekonoma Mojmíra Hampla Vyčerpání zdrojů – skvěle prodejný mýtus, mezi soudnými politiky zleva doprava není žádná ostuda přemýšlet o tom, jak vzhledem k rostoucím cenám udělat to, po čem už volají vykladači „mýtů“ z Greenpeace a jiných ekologistických organizací – poohlédnout se po nějakých alternativách. Problémy s Ruskem, na Blízkém východě,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.