Čím by mohl být Francouzům polský instalatér, tím je už dnes Irům litevský námořník.
Mezi Irskem, Británií a evropským kontinentem pendlují trajekty soukromé společnosti Irish Ferries. Na palubách ještě donedávna pracovaly stovky Irů. A vcelku rádi – je to práce na směny, ale jsou za ni slušné peníze. Jenže společnost má problémy: na trh vtrhly levné aerolinky, cena ropy roste a konkurence mezi samotnými rejdaři se přiostřuje. S vidinou krize se tedy společnost rozhodla jednat. Minulý měsíc najala bezpečnostní agenturu, aby zajistila hladký průběh operace, které rejdaři říkají „zvýšení konkurenceschopnosti“, zatímco odboráři „podraz“.
Irish Ferries se rozhodla propustit z práce 541 drahých Irů, a protože někteří z nich na protest dvě z lodí obsadili, firma povolala ochranku. Irské zaměstnance pak nahradila stejným počtem laciných Litevců. Hodlá jim platit mzdu hluboko pod minimální sazbou uzákoněnou v Irsku. Jak je to možné? Firma přesouvá své sídlo na Kypr a lodí plujících pod cizí vlajkou se domácí předpisy netýkají. A pohár irské trpělivosti přetéká.
Šetření, nebo krach
Irsko prožívá od počátku devadesátých let hospodářský boom. Země se ze zaostalého zemědělského outsidera proměnila v „keltského tygra“ bohatnoucího na podnikání v moderních technologiích. Ostrov, ze kterého se hromadně odcházelo za prací, to dotáhl na nulovou nezaměstnanost. Země se naopak potýká s nedostatkem…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
