V Evropě se ani zdaleka nežije tak dobře, jak se obecně má za to. Každý obyvatel starého kontinentu totiž chtě nechtě sdílí život s nebezpečným zabijákem. Není nijak nápadný, ale o to vytrvaleji a nemilosrdněji působí. Řeč je o takzvaném polétavém prachu, který si podle údajů Světové zdravotnické organizace každoročně vyžádá předčasné úmrtí 300 až 400 tisíc lidí a každého Evropana připraví v průměru o devět měsíců života. A zhoubně působí i na hospodářství. Podle propočtu ekonomů totiž v důsledku nemocí, které má prach na svědomí, přijde kasa Evropské unie až o 80 miliard eur ročně.
Mnohé země Unie už proto začínají přistupovat ke znečištění vzduchu polétavým prachem jako k velmi vážnému problému, s nímž je třeba rázně bojovat. V Česku jsou však zatím varování podobného druhu bohužel přecházena s naprostou bohorovností. Přitom je veřejným tajemstvím, že zejména ve velkých městech mnohdy dosahují koncentrace polétavého prachu bez nadsázky až kalamitních rozměrů.
Za Prahu špinavější
Výzkumu zdravotních účinků polétavého prachu věnují lékaři celého světa značnou pozornost už několik desítek let. Souhrnně tímto termínem označují všechny tuhé částice unášené vzduchem. Jejich nebezpečnost se však samozřejmě různí. Je přirozeně velký rozdíl mezi tím, jestli člověk vdechuje větrem zvířená a obroušená zrníčka půdy ze zoraného pole, nebo jestli je nucen vdechovat sazičky z automobilových výfuků plné jedovatých chemikálií. A právě těch v ovzduší…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
