Mezi námi šíity

Premiér v Íránu. Co to znamená? Smír dvou bývalých nepřátel, nebo šíitskou konspiraci? Před dvěma lety odpůrci tažení na Irák argumentovali tím, že po svržení Saddáma může vzniknout velký šíitský blok, že z Iráku se může stát druhý Írán, druhá šíitská teokracie. Před půlrokem v Iráku v prvních svobodných volbách šíitské strany skutečně zvítězily a šíity vedená koalice utvořila vládu. A před týdnem šéf tohoto kabinetu Ibrahím Džaafarí oficiálně navštívil Teherán.

Měli tedy odpůrci války pravdu? Dejme tomu, že ano, ale pouze v takovém smyslu, v jakém ji mohou mít odpůrci stržení železné opony. Pomocí drátů kolem hranic bychom se uchránili před ilegálními migranty, importovaným zločinem či drogami, ale zůstali bychom zkrátka zadrátovaní. Totéž platí pro Irák. Buď nechat tamní šíity ve stabilní pozici nesvéprávné většiny, nebo jim svěřit podíl na moci podle zásady „jeden občan, jeden hlas“ a smířit se s faktem, že kooperace dvou sousedů, většinově šíitských, záleží na jejich rozhodnutí. Samotné setkání v Íránu také nedalo základ žádné konspiraci, ale bylo věnováno praktické agendě.

Modelem pro region

Přesto považuje světový tisk návštěvu Džaafarího – a více než deseti jeho ministrů – za přelomovou. Setkali se totiž představitelé jediných dvou šíity vedených států na světě, nota bene států, které spolu v letech 1980–88 vedly krvavou válku s…