Podzim se na britské literární scéně tradičně nese ve znamení udělování prestižního ocenění Booker Prize. Už od sklonku léta média spekulují o možném vítězi, se zveřejněním nominací se napětí stupňuje a po vyhlášení vítěze se rozjíždí debata o tom, zda byla volba správná.
Letos ale vypadal podzim trochu jinak. Dvě favorizované prózy Linie krásy Allana Hollinghursta (pozdější vítěz) a Mračný atlas Davida Mitchella jsou sice obě literárně skvostné knihy, ovšem trochu v rozporu s tradicí posledních deseti let, kdy porota upřednostňovala knihy se silným příběhem. Snad proto vyvolávalo mnohem větší rozruch v médiích dosud neznámé jméno Susanny Clarkové, pětačtyřicetileté autorky, která vydala v nakladatelství Bloomsbury svůj debut Jonathan Strange a pan Norrell. Že se takovému zájmu těší debutující autorka, není zas tolik neobvyklé: britský knižní trh je doslova posedlý objevováním nových talentů a občas je publicita, které se jim dostává, až za hranicí únosnosti. Jen si připomeňme, jak mocně rozvířili ostrovní vody v uplynulých letech svými debuty takoví autoři jako Hari Kunzru, Zadie Smithová či Monica Ali. V případě Susanny Clarkové byl ale raketový start trochu jiný. Nakladatelství Bloomsbury nešokovalo výší zaplacené zálohy, a přestože kniha byla vidět v každém knihkupectví na čelním místě, až na pár celoplošných inzerátů v denících a literárních časopisech ani nevyvíjelo přílišnou reklamní…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
