Literární historie není spravedlivá, povzdychl si během letošního ročníku mezinárodního festivalu Poezie bez hranic básník Ivan Wernisch. Ačkoli měl na mysli druhou polovinu 19. a první dekády 20. století, které jako editor dlouhodobě studuje, platí to také o době zcela nedávné: zatímco knihy Jiřího Gruši, Pavla Šruta, Petra Kabeše a samozřejmě i samotného Wernische se v českých knihkupectvích zabydlely, řada jejich neméně talentovaných generačních vrstevníků zůstává stranou. Pozoruhodnou zprávu o jednom z nich – Stanislavu Dvorském – teď podává pražsko-příbramská Edice současné české poezie sbírkou Dobyvatelé a pařezy.
Na rozhraní prázdnot
Edici současné české poezie založili v roce 1998 básníci Ivan Wernisch a Marek Stašek. Pojali ji od počátku nezvykle náročně. Jako vydavatele získali jednak Jiřího Suchého a jeho nakladatelství Klokočí, jednak příbramskou Knihovnu Jana Drdy, grafickou podobu edice navrhl výtvarník Stanislav Kolíbal a prvním svazkem se stal básnický soubor Josefa Hiršala Básně-třásně-rohypnol. Dodnes edice vydala osmadvacet knížek překvapivě vyrovnané a nadprůměrné úrovně. A už nejenom knížek poezie: v poslední době se vedle existencialisticko-romantických básní Kateřiny Rudčenkové nebo plebejského surrealismu Josefa Jandy objevily třeba aforizující metafyzické prózy Petra Krále, máchovské eseje Josefa Kroutvora anebo nová deníkově laděná próza…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
