Všechny publikované články
Pěší básně Petra Krále
Kdo dnes otevře šuplík s nápisem „česká exilová literatura“, na toho se vysypou v prvé řadě knihy Milana Kundery a Josefa Škvoreckého. Jejich aureoly zastiňují desítky dalších jmen: jak tvůrce, kteří se už dostali do učebnic (mj. Egon Hostovský, Jan Čep), tak ty teprve v posledních letech objevované, jako jsou Jiří Drašnar nebo Libuše Moníková. Někde uprostřed, na cestě od potichu respektovaného autora k tvůrci, který na své skutečné docenění ještě stále čeká, potkáme básníka, esejistu a překladatele Petra Krále. Zdejšímu publiku se nedávno připomněl dvojicí nových knížek.
Rychle napsat, rychle vydat a další
Básnířka Natálie Kocábová (20) je mezi současnými mladými literáty vskutku výjimkou. Zatímco slovesných debutů mladé generace si média všímají zřídkakdy nebo spíš vůbec, kolem každé knížky Kocábové se točí jak bulvár, tak seriózní periodika. Nejinak je tomu i s její nedávno vydanou novelou Schola alternativa. Jenže jde ještě vůbec o text? Nepředkládá Kocábová a její nakladatel Mladá fronta čtenáři jakousi univerzální cibuli, z níž si může každý odloupnout podle libosti – jeden obrázek mladé a pohledné maminky, jiný portrét rozzlobené dcery známého otce a třetí třeba črtu, na které se skví veleúspěšná a talentovaná literátka?
