Připomeňme si
V případu studentky Miriam Jevíkové se konečně – po pěti měsících od chvíle, kdy byla na Kavkaze unesena – začíná něco hýbat. Novinář a kandidát na senátora Jaromír Štětina je autorem petice, která žádá prezidenta Václava Klause, aby se o vysvobození Miriam zasadil vahou své funkce u ruských úřadů. Za necelý týden podepsalo apel skoro dva tisíce občanů. Minulý čtvrtek schválil senát Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Miriam stále studuje, podobnou výzvu – adresovanou prezidentu republiky a ministru zahraničí.
„Miriam Jevíkové pomohou podle mých zkušeností pouze dvě metody. Zásadní angažmá prezidentů Klause a Ivana Gašparoviče a cesta emisara českých úřadů do oblasti, kde Miriam Jevíková zmizela. Vyslanci tam musí být vidět, musí jednat s úřady, musí počítat s tím, že budou uplácet tamní úředníky a policisty. Jen tak se dá něco zjistit a dostat Miriam na svobodu,“ vysvětluje Jaromír Štětina. „Rád bych tam odjel sám, ale mě už do té oblasti po mých aktivitách v minulých letech nepustí,“ dodává.
Miriam Jevíková zmizela koncem letošního května cestou do ingušské Nazraně. Česká policie už podle neoficiálních informací zjistila, že Miriam zmizela na území nedaleko Vladikavkazu, kde jsou na silnicích rozmístěna přibližně každé dva kilometry kontrolní stanoviště ruských bezpečnostních sil. Policie prý ví, že projela jedním z těchto „check…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.