Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Obálka vydání 31/2004
31/2004 • 25. 7. – 1. 8. 2004

2004/31

Komentáře

Socialisté na počátku

Adam Drda

Přiznat se jako Hawking

Josef Greš

Evropou proti zdi

Zbyněk Petráček

Klecová lůžka jsou jen vrchol ledovce

Jan Jařab

Vřava kolem „klecí“ v českých ústavech zůstala bohužel redukována na to, zda jsou v nejvyšší nouzi síťová lůžka lepší, či horší než pouta, vysoké dávky neuroleptik nebo izolační místnosti. Do jisté míry to zavinili i sami kritici, totiž Sunday Times a paní Rowlingová, neboť svým jednostranným zaměřením na samotnou existenci „klecí“ přihráli obhájcům současného stavu na smeč. Protože klece nelze vytrhovat z kontextu ostatních restriktivních opatření, dalo se očekávat, že přijdou hrozby typu: „když nám zakážete klece, budeme více poutat, dávat více léků“ a že u české veřejnosti zaberou. Než být přikurtován, omámen léky do bezvědomí nebo zavřen do izolační místnosti, to už je skutečně lepší být v síťovém lůžku. Je tedy u nás vlastně všechno v pořádku?

Ve hvězdách

Zbyněk Petráček

Za nadějí do nitra Afriky

Kateřina Šafaříková

Zprávy z Afriky většinou znějí hrozivě. Černý kontinent se stal synonymem válečných konfliktů, bídy, smrtících epidemií a lidského utrpení. Zatímco konec studené války, uvolnění světového obchodu a boom informačních technologií přinesly jiným regionům větší svobodu a prosperitu, Afrika si kromě různých menších hrůz prožila genocidu ve Rwandě – další nyní doutná v Súdánu – a dále zchudla. Budoucnost se jí pak předkládá následující: na nemoci související s AIDS zemřou v příštích letech miliony práceschopných Afričanů, takže bída kontinentu ještě vzroste. A do nitra černého kontinentu hodlá přesunout výcvik svých bojovníků nejnebezpečnější teroristická síť na světě, al-Káida.
Jenže tím je řečena jen polovina pravdy. Afrika je také kontinent nesmírné naděje, kterou uprostřed Evropy nenajdete.

Domov

Připomeňme si

Anna Nosková

Gangsterská past v Mostě

Hana Čápová

Postavil se gangu, který už léta terorizuje Mostecko. Místo metálu si ale mladý policista Jiří Pouska za svou odvahu vysloužil jen problémy. Od gangu pomstu. A od svých policejních šéfů noční zatčení, hrozby a šikanu.
Jiří Pouska nastoupil k litvínovské policii před dvěma lety. Zhruba v té době byl před tamním klubem Pijonýr postřelen jeho majitel, zpěvák Martin Maxa. Přispěchal tehdy na pomoc jednomu z hostů, kterého před klubem mlátil gangster pistolí. Maxa vyvázl jen o vlásek, vystřelená kulka mu sklouzla po hlavě. Podobné útoky na náhodné hosty zažíval jeho podnik často. Mostecko totiž už dlouho terorizuje rozvětvený gang vedený ostrým hochem Martinem Macháčkem. Scénář je prostý. Komando mlátiček vtrhne do podniku, něco rozbije, zmlátí nějakého hosta a pak majiteli navrhne: Taková výtržnost se už nebude opakovat, když si nás najmeš jako ochranku. Maxa se takové praxi odmítl podrobit.

Marihuana míří do Receptáře

Jan Kovalík

Po Kubinyim bude nuda

Hana Čápová

Země nedotknutelných ptačích hnízd

Marek Švehla

Kdo bude hlídat naše hlídače

Jaroslav Spurný

Stanislav Gross se to snaží utajit, ale veřejnost by to měla vědět: hlavními kandidáty na funkci šéfa ministerské inspekce a jeho náměstka jsou Miroslav Borník a Václav Jakubík. Inspekce přitom vyšetřuje zločiny policistů a mezi zásadní požadovanou kvalifikaci tam patří odvaha a čistý štít. Tedy vlastnosti, jejichž opak oba možní vítězové zosobňují.