0:00
0:00
Obálka vydání 30/2004
30/2004 • 18.–25. 7. 2004

2004/30

Kultura

Mimochodem

Viktor Šlajchrt

Santana mezi anděly

Jaroslav Pašmik

S odstřiženou zemí pod nohama

Viktor Šlajchrt

Před dvanácti lety si mohl návštěvník velké výstavy Vladimíra Boudníka v exkluzivních prostorách pražského Domu U Kamenného zvonu připomenout, že umělec v roce 1950 započal svou nevšední dráhu jen pár desítek metrů odtud v promrzlém kumbále na půdě zchátralého domu v Týnské ulici. Nynější výstavou na Pražském hradě se dílo bytostného outsidera z periferie města i společnosti přibližuje k nejposvátnějším místům českých zemí i k samému jádru státní oficiality.
Příběh Vladimíra Boudníka má klasickou osnovu, která byla už počátkem éry romantismu přenesena z barokních legend o světcích a mučednících do uměleckého prostředí. Hrdina žije dlouho nepoznán v bídě a odříkání, soustředěně pracuje na díle mimořádné duchovní síly a teprve v závěru života nebo posmrtně je posvěcen všeobecným uznáním a vynesen k vrcholům věčné slávy.

Na úprku před vlastní minulostí

Petr Zídek

Prolomit Triera

Helena Březinová

V nakladatelství Orpheus vychází monografie jednoho z nejosobitějších a nejdiskutovanějších režisérů současnosti – Dána Larse von Triera. Napsal ji režisérův někdejší učitel, filmový historik Peter Schepelern a produkci svého žáka rozebírá opravdu zevrubně. Jeho detektivní kinematografická práce je nadmíru čtivá, akademický žargon rozhodně nečekejte. Opravdovou filmovou kritiku ovšem rovněž ne, což monografii sice dílem sluší, jenže v čtenáři zůstane jedna neodbytná otázka: Kdo je vlastně Lars von Trier a co mají jeho filmy říct?

Domov

Připomeňme si

Ondřej Kundra

České děti prchly z klecí

Eliška Bártová

Léta na ten problém upozorňovala média i mezinárodní organizace: zavírat lidi, kterým osud přidal do vínku zdravotní komplikace, do klecí a kazajek je špatné, ponižující a kruté. Jenže čeští politici a odborníci jako by byli hluší a o problému léta odmítali diskutovat, natož ho řešit. Minulý týden ale přišel zlom – kritika ze zahraničí společně s radikálním řezem ministra zdravotnictví Jozefa Kubinyiho spustila lavinu, která může strhnout i celý rigidní systém české ústavní péče. „Šokuje mě, že se něco takového může dít v členské zemi EU,“ napsala britská spisovatelka Joanne K. Rowlingová českým politikům, když si v týdeníku The Sunday Times přečetla reportáž z českého ústavu sociální péče v Rábech a dozvěděla se tak o běžné české praxi: zavírání klientů včetně malých dětí do ocelových nebo síťových klecí.

Plast, co sám zmizí

Jan Kovalík

Válka nejen o Sidona

Ondřej Kundra

Proč volit jinak

Erik Tabery

Sbohem, Atto

Jaroslav Spurný

Po americkém Kongresu zveřejnil s napětím očekávané a pro světovou politiku nesmírně důležité dokumenty i tamní Senát. Jde v nich o pravdivost zpráv amerických tajných služeb o Saddámově podpoře terorismu a o pravděpodobnosti, že bagdádský režim drží zbraně hromadného ničení. Hodnocení těchto zpráv, klíčových pro vyhlášení irácké války, se týká i Česka. „Česká kapitola“ amerických parlamentních zpráv se týká notoricky známé a diskutované věci: možné schůzky šéfa teroristického útoku na USA Muhammada Atty s iráckým diplomatem Al Aním v Praze v dubnu 2001. Právě o ni se opíraly úvahy o jasném napojení al-Káidy na Saddámův režim. „Informace o schůzkách Atty s Al Aním se nepodařilo prokázat,“ zopakovali teď po kongresmanech i senátní vyšetřovatelé. Jejich verdikt stojí především na výpovědi odcházejícího šéfa CIA George Tenneta, jehož pochyby jsou už rovněž veřejně známé.

Komentář

Dej přednost Knížákovi

Petr Třešňák

Hrad brání klece

Eliška Bártová

Gatesova věštba

Petr Koubský

Rusko na cestě do horších časů

Josef Pazderka

Tahle událost se ruskému prezidentovi Putinovi rozhodně nehodila do krámu. Úkladná vražda amerického novináře ruského původu Paula Klebnikova (v ruském prostředí známého jako Pavel Chlebnikov) z předminulého pátku jen zvýšila znepokojení z nepříznivých zpráv, které v letošním létě z Ruska chodí: Kreml již od května neúspěšně hasí nečekanou bankovní krizi, takže poplašení střadatelé už stihli vybrat desetinu celkových úspor, a u moskevského soudu nevybíravě drtí nejbohatšího ruského oligarchu a jeho obří ropnou společnost přivádí k bankrotu, čímž pro změnu děsí zahraniční investory. Do toho prezident prosazuje nepopulární reformy sociálního systému a jeho obliba poprvé za čtyři roky jeho vlády spadla pod padesát procent. Vražda známého investigativního novináře byla věru tím posledním, co si mohl Vladimir Putin v současnosti přát.

Ve hvězdách

Petr Svoboda

Gross vábí Kalouska

Erik Tabery

Koaliční vyjednávání zatím celkem plynule směřují k vytvoření staronové vlády sociálních demokratů, lidovců a unionistů. Stanislav Gross ani Václav Klaus se zatím nedopustili nějaké vážnější chyby. To neznamená, že je nouze o překvapení. Například Gross údajně ještě nedávno uvažoval o tom, že sice sestaví vládu, ale nakonec by jí nepředsedal. A i v opoziční ODS se po několika měsících projevil první vážnější rozkol, vždyť tam vlastně přežili pokus o malý puč.