Co se děje ve světě
Nejprestižnější literární ocenění Spolkové republiky, Cenu Georga Büchnera, udělila letos darmstadtská akademie pro německou literaturu jedenašedesátiletému prozaiku Wilhelmu Genazinovi za jeho poslední knihu nazvanou Žena, byt, román.
Od prvního románu Laslinova ulice (1965) preferuje autor typ hrdiny, který je do určité míry zrcadlem jeho vlastního charakteru. Jedná se o uzavřeného, bystrého jedince, pro něhož je zaměstnání jen nudným a trpěným zdrojem obživy a který opravdu žije pouze uměleckou činností. Takoví jsou jak reklamní grafik Paschke z románu Nerozum (1981), tak intelektuál z Deštníku pro tento den (2001), jehož profesí je chodit po Frankfurtu a testovat životnost nových modelů luxusních bot. Děj knihy Žena, byt, román Genazin situoval do počátku 60. let, do doby německého hospodářského zázraku. Její introvertní hrdina je ovšem opakem tehdejší raketových aufštajgrů. Rodokmenem patří spíše ke skromným, podivným jedincům, jaké miloval Kafkův vrstevník Švýcar Robert Walser. Podobně jako Jakub van Gunten, hrdina stejnojmenného Walserova románu, neví ani protagonista Genazinovy prózy, co si má počít s životem. Opouští gymnázium a váhá mezi žurnalistickou kariérou a zaměstnáním nenápadného obchodníka, které by mu umožnilo věnovat se jeho jediné vášni – psaní románů.
•••
Německé Porúří, průmyslový region mezi Duisburgem a Dortmundem, dokončilo…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
