Vláda Stanislava Grosse vzniká na starém půdorysu a z dlouhodobého hlediska není nejdůležitější, kdo udrží na příští dva roky to které ministerstvo, spíš jde o to, zda se podařilo krizi vyřešit, odstranit její kořeny, zda se s tím aspoň začalo. Jelikož vláda padla kvůli sociální demokracii, klíčová otázka zní, zda ji odchod Vladimíra Špidly a Grossův nástup nějak změnil. Je to dvojnásob důležité vzhledem k faktu, že osud ČSSD zásadně ovlivní kvalitu české politiky.
Vstanou noví bojovníci
Současná sociální demokracie připomíná klubko peroucích se kocourů, na které někdo hodil deku: chvíli je klid, překvapená zvířata si lížou rány, ale po pár minutách se deka začne vrtět a zápas se rozběhne nanovo. Odcházející premiér říká v jednom rozhovoru: „Od začátku jsem sváděl těžký souboj o koncepci koaliční vlády. Do tohoto souboje evidentně a tvrdě zasahoval Miloš Zeman. Od prvního okamžiku se jasně vyjadřoval, že chce menšinovou vládu s komunisty.“ Všechny tyto problémy v ČSSD zůstaly – koncepce, kterou prosazuje Gross, je zhruba stejná jako ta Špidlova, nechuť vůči lidovcům a unionistům se nezměnila a zůstala labilní jednohlasá vládní většina. Zeman se svého úsilí zasahovat do stranického dění nepochybně nevzdá a sebevražedné pokušení opřít se o komunisty je u řady členů ČSSD nadále velmi silné. Přitom Špidlovo vysvětlení neúspěchu není ani zdaleka vyčerpávající.
Situaci strany i Grosse dobře ilustruje momentka z minulého týdne,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
