Staneme se pány světa
Al-Káida se změnila. Od chvíle, kdy Spojené státy vyhlásily válku s terorem, byly zabity tři tisícovky jejích členů, konta, výcvikové tábory a teroristické základny v Afghánistánu padly do rukou nepřítele. Nejvyšší vedení by mělo být ochromeno a na útěku. Jenže bomby nepřestávají vybuchovat a oběti únosů mizet a umírat. Ani vojenský útok na Irák problém nevyřešil. Al-Káida je totiž trpělivá, umí se přizpůsobit a má mnohaletý náskok. Navíc bojuje rukou boží a má jasný cíl.
Al-Káida se změnila. Od chvíle, kdy Spojené státy vyhlásily válku s terorem, byly zabity tři tisícovky jejích členů, konta, výcvikové tábory a teroristické základny v Afghánistánu padly do rukou nepřítele. Nejvyšší vedení by mělo být ochromeno a na útěku. Jenže bomby nepřestávají vybuchovat a oběti únosů mizet a umírat. Ani vojenský útok na Irák problém nevyřešil. Al-Káida je totiž trpělivá, umí se přizpůsobit a má mnohaletý náskok. Navíc bojuje rukou boží a má jasný cíl.
Ti musí být šílení
Pro súdánského mládence Jamala Ahmeda al-Fadla to všechno začalo v roce 1979, kdy i do jeho ospalého městečka Ruffa pronikly dvě zprávy: že v Íránu zvítězila islámská revoluce a že ruští komunisté přepadli Afghánistán. Vliv těchto dvou událostí Jamala postupně dostrkal až ke kariéře profesionálního teroristy a posléze teroristického dezertéra. Ale vezměme to popořadě.
Zatímco vítězství fundamentalistů v Íránu pozvedlo muslimské radikály na duchu, sovětský útok na Afghánistán je posílil „na těle“ – naučil je pořádně bojovat. Druhá supervelmoc studené války, Spojené státy, se totiž rozhodla využít v boji proti rozpínavým komunistům energii dřímající právě mezi frustrovanými islamisty. Jejich výcvik probíhal v Pákistánu pod přímým dohledem CIA, zbraně a finanční zabezpečení, okolo 40 miliard dolarů, poskytly přibližně rovným dílem Spojené státy a Saúdská Arábie. Součástí…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
