Až si budete příště psát nákupní seznam do samoobsluhy, raději ho neukazujte nikomu z Microsoftu. Mohl by vás obvinit z porušení patentu. Pravda, zatím by neuspěl, protože americký patent na tzv. to-do list č. 6 748 582 platí jen v USA a týká se pouze vývoje softwaru, příklad přesto není příliš přehnaný – dobře ilustruje, jak absurdní situace by mohlo přinést udělování patentů na software, pokud by se prosadilo i v Evropě.
Vykolíkované území
Obsluhu počítače si dnes sotvakdo dokáže představit bez „dablkliku“ – dvojího poklepání myší. Tak úplně samozřejmý postup to ale není a každý softwarový výrobce, který jej využívá, musí platit Microsoftu nemalé peníze. Je to totiž právě Gatesovo impérium, které tento prvek přivedlo na svět a nechalo si jej patentovat. To je typické: softwarovému světu vládne snaha nechat patentovat určitý rys či postup, pokud možno co nejužitečnější a nejobecnější, nikoli celý program. Počítačové firmy tak používají patentování jako svého druhu kolíkování území: jako způsob, jak si zajistit volnou cestu pro budoucí vývoj určitých algoritmů. Nebo naopak jako způsob, jak tuto cestu zablokovat konkurenci. Navíc je to výnosné – poplatky za použití patentované technologie představují stále větší část příjmů amerických počítačových společností.
Až donedávna to na starém kontinentě nemuselo nikoho nijak zvlášť zajímat –…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
