Připomeňme si

Třicetiletá Michala Skřivanová zažila předposlední květnový čtvrtek patrně nejdramatičtější noc svého života. V pokročilém stupni těhotenství najednou krátce po půlnoci zjistila, že silně krvácí. Od lékařů věděla, že jde do tuhého, a pokud má ona i dítě dožít příštího dne, musí co nejrychleji na porodní sál. Paní Skřivanová ale žije v Českých Velenicích na česko-rakouské hranici, kde nejbližší česká sanitka parkuje čtyřicet kilometrů daleko a nejbližší česká porodnice je dokonce šedesát kilometrů odtud. Nakonec ale všechno dobře dopadlo. Po prázdné noční silnici zvládla sanitka cestu za hodinu a jedinou újmou matky byl nepoznaný strach a úzkost. I ten si ale mohla ušetřit. Hned na druhé straně hranice v rakouském Gmündu, nějaké 2–3 kilometry od domu paní Skřivanové, totiž kompletní lékařský servis existuje. Hranice uvnitř spojené Evropy jsou ale pro něj stále nepřekonatelné.

Boj o to, aby lidé z Českých Velenic a okolí mohli v akutních případech gmündskou nemocnici využívat, trvá už minimálně rok. Důvodem je zmíněná odlehlost od zbytku Čech a blízkost Gmündu. „Bylo by to vzájemně výhodné,“ říká primář chirurgie v Gmündu, jeden z hlavních propagátorů projektu Hans-Martin Vischer. „Češi by měli blízko k lékařské pomoci a my bychom mohli plně využít své lékaře a zařízení. Hlavním problémem jsou ale peníze.“

Letos v květnu poprvé jednala pracovní skupina se zástupci radnic, krajských úřadů, zdravotních pojišťoven a lékařů, kteří…