Antrax, AIDS, ebola… výčet smrtelných chorob vyvolaných mikroorganismy je navzdory pokroku v medicíně stále dlouhý. Mikroskopičtí zabijáci ale tvoří jen nepatrný zlomek z celkového množství pozemských mikrobů. Drtivá většina z nich nám může v budoucnosti naopak být neobyčejně prospěšná.
Úžasní milovníci extrémů
Při pohledu na sklenici křišťálově čisté mořské vody se nechce věřit, že máme před sebou zoologickou zahradu. Ale to jen proto, že bez dobrého mikroskopu nevidíme bakterie, kterých bychom napočítali v každém litru nabraném z moře asi miliardu. Těžko říci, ke kolika patří druhům, protože tyhle mikroskopické obyvatele oceánů nedokážeme pěstovat v laboratorních podmínkách, a nemáme tudíž příležitost je detailněji poznat. Díky genetice ale začínají mít vědci v „moři mikrobů“ jasněji a pomalu spřádají plány, jak tohle obrovské bohatství využít.
O tom, že mořští mikrobi vynikají nejen četností, ale i druhovou pestrostí, svědčí výsledky studie proslulého amerického genetika Craiga Ventera. Ten odebral ze Sargasového moře 1,5 kubického metru vody, kterou podrobil analýzám dědičné informace. Genetický zátah přinesl nadmíru bohatý úlovek. Venter objevil 1,2 milionu nových, vědě doposud neznámých genů, které náleží asi 1800 různým mikroorganismům. Sargasové moře přitom patří k „pouštím“. Jeho vody jsou chudé na živiny a kromě řas, jež mu daly…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
