0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Obálka vydání 19/2004
19/2004 • 2.–9. 5. 2004

2004/19

Kultura

Mimochodem

Viktor Šlajchrt

Malé hrůzy v meruňkovém hávu

Viktor Šlajchrt

Literární scéna devadesátých let začínajícím beletristům příliš nepřála. Času číst měla veřejnost méně než dřív a sotva stačila sledovat, co vše konečně vychází z dříve zakázané literatury. Zbrusu nových autorů se představilo také dost, jenže oč snadnější bylo knížku vydat, o to hůř se dalo zařídit, aby si jí vůbec někdo všiml. Svou první básnickou sbírku vydal Emil Hakl ve třiatřiceti roku 1991, druhou roku 2000, širší pozornost však upoutal teprve v prvním roce nového tisíciletí souborem povídek Konec světa. To už se literární provoz přece jen trochu ustálil a některá nakladatelství naopak získala takovou zkušenost a prestiž, že se o své kmenové autory dovedou dobře postarat. Emil Hakl se stal kmenovým autorem v Argu, kde během posledních čtyř let vydal čtyři prozaické novinky.

Arnold ví, jak chutná moc

Petr Třešňák

Tornádo ztrácí kouzlo

Hynek Just

Cesta slepého samuraje

Přemysl Martínek

Japonská tematika je v Hollywoodu v módě, což dokazují i novinky jako Poslední samuraj s Tomem Cruisem nebo ambicióznější Tarantinův dvojsnímek Kill Bill. Ze samotné Asie do naší distribuce ovšem přichází jen nepatrný počet filmů. Je to škoda: zatím poslední film věhlasného režiséra Takeshi Kitana Samuraj, který se nedávno objevil v tuzemských biografech, ukazuje, že originál je vždycky lepší než kopie.

Zahraničí

Svět kolem

Václav Šmidrkal

Úplatky pro čínského draka

Viktorie van Deursen

Čína se otevírá světu a Peking dává zelenou ekonomickým reformám. Zatímco prognózy o hospodářském růstu budí ve světě obdiv – k zástupu politiků, kteří v tomto ohledu před čínskými soudruhy smekají, se nedávno přidal také český prezident Václav Klaus –, tamější ekonomika se potýká se všeobecnou zkorumpovaností. S tou musí každý zahraniční investor, včetně těch českých, počítat.

Na Ukrajině zmlkla už i Svobodka

Václav Zeman

Sen končí u Mukačeva

Bernhard Odehnal

Když slavit, tak bezstarostně

Petr Dudek

Tálibáni se smí vrátit

Tomáš Vlach

Do města Kandahár cestuje afghánský prezident Hamíd Karzáí jen výjimečně, návštěva centra jižních provincií osídleného převážně konzervativními Paštuny pro něj není bezpečnou záležitostí. Když tam zavítal v září 2002, jen taktak vyvázl z pokusu o atentát. Na jeho auto začal pálit afghánský voják z místní ochranky. V sobotu 25. dubna zavítal do Kandaháru znovu a krátce před příjezdem kolony do města zadrželi místní policisté muže, který se schovával za jedním z domů a chystal se hodit na prezidentovo auto výbušninu. V době, kdy zadrženého měla v práci rozvědka a snažila se z něj vypáčit jména kompliců, prezident jako by na varování zapomněl. Přestože návštěvu provázela mimořádná bezpečnostní opatření, projel centrum a navštívil všechny mešity ve městě. Přitom se zmínil o převratné věci – jeho vláda už delší dobu jedná s představiteli tálibánského hnutí, které bylo po svém rozprášení koncem roku 2001 zakázáno, a někteří jeho členové dosud sedí ve vězení.

Komentáře

Kličko a rodinná čest

Teodor Marjanovič

Když se docenti zlobí

Tomáš Němeček

Jedné krve ty i já

Kateřina Šafaříková

Rozdělený Kypr v jednotné Evropě

Zbyněk Petráček

Vedle postkomunistických států byl v sobotu přijat do Unie i rozdělený Kypr – přesněji řečeno jeho řecká část. Jde o zcela zásadní precedens, který může ovlivnit další fungování EU i evropské ambice Turecka a ostatních čekatelů na členství.
Ekonomická kritéria vstupu splňuje Kypr v podstatě bez problémů. Je však rozdělen od řeckého pokusu o převrat a následné turecké invaze v roce 1974. A dávná mantra EU zněla vždy zhruba takto: státy si musí nejprve vyřešit své problémy na národní rovině a pak teprve mohou vážně vystupovat se svými ambicemi na evropské úrovni. Stačí si vzpomenout na peripetie počátků přijímání Československa: v době, kdy již byla prakticky hotová asociační smlouva s EU, se po rozpadu federace vše zastavilo a Česko i Slovensko si – na rozdíl od ostatních visegrádských států – musely vyjednávat smlouvy separátně.

Ve hvězdách

Eva Hejzlarová

Stát pasák? Stát rasista

Adam Drda

Česká vláda minulý týden schválila návrh ministra vnitra na legalizaci prostituce. Do dubna 2005 má Stanislav Gross předložit text zákona (sám si určil kratší lhůtu). Myšlenka je dobrá, ministra i vládu je třeba ocenit. Zatím však rozhodnutí nemá zásadní význam, ačkoli většina českých deníků o něm informovala jako o hotové věci. Bude-li kabinet za pár měsíců ještě vůbec existovat, Grossův zákon nemusí projít. „Nechceme, aby byl stát největším pasákem,“ argumentují lidovci, v parlamentu se k nim přidá řada občanských demokratů, komunistů i pár členů ČSSD, třeba ministr práce Zdeněk Škromach.