Rozdělený Kypr v jednotné Evropě
Vedle postkomunistických států byl v sobotu přijat do Unie i rozdělený Kypr – přesněji řečeno jeho řecká část. Jde o zcela zásadní precedens, který může ovlivnit další fungování EU i evropské ambice Turecka a ostatních čekatelů na členství. Ekonomická kritéria vstupu splňuje Kypr v podstatě bez problémů. Je však rozdělen od řeckého pokusu o převrat a následné turecké invaze v roce 1974. A dávná mantra EU zněla vždy zhruba takto: státy si musí nejprve vyřešit své problémy na národní rovině a pak teprve mohou vážně vystupovat se svými ambicemi na evropské úrovni. Stačí si vzpomenout na peripetie počátků přijímání Československa: v době, kdy již byla prakticky hotová asociační smlouva s EU, se po rozpadu federace vše zastavilo a Česko i Slovensko si – na rozdíl od ostatních visegrádských států – musely vyjednávat smlouvy separátně.
Vedle postkomunistických států byl v sobotu přijat do Unie i rozdělený Kypr – přesněji řečeno jeho řecká část. Jde o zcela zásadní precedens, který může ovlivnit další fungování EU i evropské ambice Turecka a ostatních čekatelů na členství.
Slováci by záviděli
Ekonomická kritéria vstupu splňuje Kypr v podstatě bez problémů. Je však rozdělen od řeckého pokusu o převrat a následné turecké invaze v roce 1974. A dávná mantra EU zněla vždy zhruba takto: státy si musí nejprve vyřešit své problémy na národní rovině a pak teprve mohou vážně vystupovat se svými ambicemi na evropské úrovni. Stačí si vzpomenout na peripetie počátků přijímání Československa: v době, kdy již byla prakticky hotová asociační smlouva s EU, se po rozpadu federace vše zastavilo a Česko i Slovensko si – na rozdíl od ostatních visegrádských států – musely vyjednávat smlouvy separátně.
Půl století to v EU v duchu zmíněné mantry fungovalo. Řecko bylo přijato do Unie až v roce 1981, sedm let po pádu junty „černých plukovníků“. Portugalsko a Španělsko byly přijaty v roce 1986, v případě Portugalska dvanáct let po „karafiátové revoluci“, která ukončila postsalazarovskou autokratickou éru, v případě Španělska jedenáct let po smrti diktátora Franca a v době, kdy bylo pevně ukotveno v NATO. Tedy všechny zmíněné země – ač osvědčení členové NATO – musely pro…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
