Když se dnes v Rakousku vysloví jméno Otto Muehl (78), lidé většinou svraští čelo. Tento výtvarný umělec, jeden z hlavních představitelů kontroverzního vídeňského akcionismu (umělecké hnutí 60. let), který byl v roce 1991 odsouzen k sedmi letům vězení za zneužívání nezletilých, se totiž na začátku března dočkal velké retrospektivní výstavy ve vídeňském Muzeu užitého umění. Expozici, která trvá až do konce května, provázejí od začátku vzrušené polemiky a komentáře v rakouských a německých médiích. Novináři a uměnovědci přemítají o tom, zda vystavování Muehlova díla ve státní galerii není náhodou nefér vůči jeho obětem a jaký je vlastně význam umělcova díla.
Případ Otto Muehla jako by připomínal osud sochaře Pavla Opočenského, který si nyní odpykává trest za podobný trestný čin. Zdání ovšem klame. Některá díla světově známého radikála Muehla jsou na rozdíl od Opočenského nevinných falických symbolů a deflorovaných kamenů velmi brutální, a také okolnosti spáchaného zločinu jsou naprosto jiné.
Umělci známí jako vídeňští akcionisté (vedle Muehla to jsou především Hermann Nitsch a Günter Brus – Brusova instalace viz foto) v podstatě vycházejí z kritických tezí Sigmunda Freuda o kultuře vystavěné na potlačení všech lidských instinktů. Jejich krédem bylo „žádné teorie nebo vysvětlování, důležitá je akce“. Pohnout publikem může jen brutalita, krutost a teror. Jen tak je možné…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
