Co se děje ve světě
Když se dnes v Rakousku vysloví jméno Otto Muehl (78), lidé většinou svraští čelo. Tento výtvarný umělec, jeden z hlavních představitelů kontroverzního vídeňského akcionismu (umělecké hnutí 60. let), který byl v roce 1991 odsouzen k sedmi letům vězení za zneužívání nezletilých, se totiž na začátku března dočkal velké retrospektivní výstavy ve vídeňském Muzeu užitého umění. Expozici, která trvá až do konce května, provázejí od začátku vzrušené polemiky a komentáře v rakouských a německých médiích. Novináři a uměnovědci přemítají o tom, zda vystavování Muehlova díla ve státní galerii není náhodou nefér vůči jeho obětem a jaký je vlastně význam umělcova díla.
Případ Otto Muehla jako by připomínal osud sochaře Pavla Opočenského, který si nyní odpykává trest za podobný trestný čin. Zdání ovšem klame. Některá díla světově známého radikála Muehla jsou na rozdíl od Opočenského nevinných falických symbolů a deflorovaných kamenů velmi brutální, a také okolnosti spáchaného zločinu jsou naprosto jiné.
Umělci známí jako vídeňští akcionisté (vedle Muehla to jsou především Hermann Nitsch a Günter Brus – Brusova instalace viz foto) v podstatě vycházejí z kritických tezí Sigmunda Freuda o kultuře vystavěné na potlačení všech lidských instinktů. Jejich krédem bylo „žádné teorie nebo vysvětlování, důležitá je akce“. Pohnout publikem může jen brutalita, krutost a teror. Jen tak je možné…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
