Běž odsud, Kime

Přicházejí občas situace, kdy se děje očividná špatnost – tak očividná, že volá do nebe – a přitom chybí jasné řešení: ať tak nebo tak, nic nebude úplně dobře. Případ severokorejských „dělnic-otrokyň“, jejž Respekt otevřel před čtrnácti dny, patří mezi ně. Budí zneklidnění, nejistotu i určitou bezradnost. A není divu: Kim Čong-ilova KLDR je nejen nejhorší a nejodpornější, ale i nejdivnější, nejméně pochopitelná diktatura na světě, jaká se žádné jiné zemi nepodobá – o to větší je úžas, když tato Severní Korea v malém pronikne do českých vesnic Žebrák, Železná nebo Skuteč. Otázek kolem mlčenlivých dělnic je víc než dost: Co jsou ty dívky zač? Lze jim pomoci? Jak? A chtějí to vůbec? V neposlední řadě je třeba vážně přezkoumat otázku novinářské zodpovědnosti v takových případech.

Stejný lidský druh

Pro ilustraci veřejné debaty se dobře hodí internetové fórum Respektu – nikdy dřív se v něm ostatně neobjevilo tak široké spektrum názorů. Jsou kupříkladu Severokorejky otrokyně? Vedle souhlasných reakcí zazněla tato: „Podobně jsou vykořisťované pokladní u Meinla z Ukrajiny nebo ze Slovenska, které také pracují za obdobnou sumu.“ Takové srovnání už vyžaduje notnou dávku slepoty: nejde přece o měsíční výdělek šest tisíc korun, ale o fakt, že diktatura dodala do Čech spolu se šičkami i své móresy – fízlující politruky, tuhou disciplínu, promítání režimních filmů, izolaci od okolí či odevzdávání výdělku…