„Volby bez možnosti volby“ – tak zněl minulý víkend výstižný posměšek pro hlasování o ruském prezidentovi. Očekávané vítězství Vladimíra Putina, připravené vlivnými mocenskými prostředky a státem ovlivňovanými médii dávno dopředu, se zhmotnilo v drtivou porážku protikandidátů. Co posílení Putinovy moci dále znamená? Očekávat, že by bývalou totalitní zemi dovedl ke skutečné demokracii s liberální ekonomikou, asi nelze. Zneužije nashromážděnou moc k nastolení otevřené diktatury? Ani to nebude pravda. Podle všeho zvolí to, co si už čtyři roky v Rusku úspěšně testoval: opatrné, tajnůstkářské a direktivní „něco mezi“.
Demokracie pokvete
Putin obdržel silný mandát. Podpořilo jej více než 70 % Rusů. Nepočetné soupeře – komunistu Nikolaje Charitonova (13,7 %), populistu Sergeje Glazjeva (4,1 %) či liberálku Irinu Chakamadovou (3,9 %) – porazil rozdílem několika tříd. Předvolební kampaň sice nezahrnovala žádná jasná narušení volebního zákona, nikdo ovšem nepochyboval, že hru diktuje Kreml. Putin se odmítl zúčastnit veřejných debat a nepotřeboval ani zveřejnit konkrétnější politický program. Čas, který mu věnovala státem kontrolovaná média, byl nesouměřitelný s prostorem, který dostali ostatní kandidáti. Nižší státní správa v ruských regionech obdržela navíc podle informací médií jasný signál: Volte současného prezidenta a udržíte své posty. V…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
