“Žádám Španěly, aby se mě snažili pochopit a důvěřovali mi,” vzkázal José María Aznar třem milionům spoluobčanů, kteří předminulou sobotu protestovali na 350 místech v zemi proti intervenci v Iráku a zejména proti jednoznačné premiérově podpoře Spojených států. Mezi lidmi a vládou se otevřela propast, jakou už dlouho nikdo nepamatuje. Podle průzkumů souhlasí s Aznarovým pohledem jen 10 % obyvatel. Juan Mari, jak premiéra láskyplně nazývá španělský tisk, však dál trvá na svém, a to navzdory blížícím se komunálním a regionálním volbám a tomu odpovídající nervozitě v řadách jeho Lidové strany.
Pilířem Aznarovy neotřesitelnosti je jeho osobní zkušenost s terorismem. V roce 1995 mu baskičtí separatisté z organizace ETA nastražili do auta nálož a on vyvázl živý jen zázrakem. Válka proti teroru, zahájená po 11. září 2001, mohla proto jen stěží najít chápavějšího zastánce. Od Usámy Bin Ládina není k ETA v Aznarových očích daleko. Premiér často zdůrazňuje, že irácké zbraně hromadného ničení mohou skončit v rukou teroristů. Saddáma Husajna je třeba odzbrojit rychle, tvrdí, a to i nepopulárním válečným útokem, neboť jinou alternativou je pouze nejistota ohledně světové, a tedy i španělské bezpečnosti.
Aznarovi jde pochopitelně také o to, aby se mezinárodní prestiž Španělska zvýšila a aby se jeho země vymanila ze stínu tradičních evropských velmocí, především Francie. Už socialista Felipe…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
