Hádka s kolegy o firmu, výstřední chování a jedna rána pěstí. Příběh Dušana Dvořáka ukazuje, jak málo stačí, aby se tady člověk proti své vůli ocitl zavřený na psychiatrii. Dostat se ven je daleko složitější.
Jedem, volá doktorka
Cesta Dušana Dvořáka do blázince začala banálně. Zakladatel olomoucké společnosti P-centrum, která už deset let pomáhá mladým lidem závislým na drogách, se dostal nejprve do konfliktu s úřady a pak i se svými kolegy. Zlobilo ho totiž, jak těžce shání peníze pro svou veřejně prospěšnou činnost, a nahlas vyčítal městu, že se mu nesnaží ani trochu pomoci. Podráždění se přeneslo i do práce, hádky a urážky byly v centru na denním pořádku. Správní rada proto pana Dvořáka před pár týdny odvolala z místa ředitele a posledního února měl odejít úplně. Dušan Dvořák se ale se svým „dítětem“ rozloučit nechtěl, stále se snažil jeho chod ovlivnit. Kolegové se proto dohodli, že ho přestanou do centra pouštět – a minulý víkend vyměnili zámky. Někdejšího ředitele to zjištění rozčililo natolik, že před obvyklou pondělní poradou dal v hádce ránu pěstí jednomu ze spolupracovníků. Pak se ale uklidnil a po schůzi slíbil kolegům, že do kanceláře přestane chodit. Několik zaměstnanců kolem nového ředitele Michala Majera ale dospělo k závěru, že Dvořákovo chování i ranní útok mají jasnou příčinu – propukla u něj duševní choroba. Zavolali proto záchranku,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
