Asijští tygři letí do vesmíru

Zatímco dosavadní kosmické velmoci – Spojené státy a Rusko – stojí na rozcestí a hledají novou motivaci pro výpravy do vesmíru, další státy, zejména v Asii, o ni evidentně nouzi nemají. Do exkluzivního klubu chce okázale ještě letos vstoupit Čína a dva týdny staré prohlášení indického premiéra Vádžpejího, podle něhož už „indičtí vědci vážně diskutují o výpravě na Měsíc“, připomnělo, že pozadu nehodlá zůstat ani Indie.

Nebeská loď

Kosmická éra Říše středu začala nenápadně již před půlstoletím, když se do staré vlasti v tichosti vrátil z USA vyhoštěný raketový specialista Tsien Hsue-Shen. Od té doby Čína na svém pochodu do vesmíru urazila pořádný kus cesty a dnes má k dispozici výkonné rakety a tři kosmodromy, z nichž odstartovalo už na sedmdesát družic.

Důležitým mezníkem v jejím kosmickém programu přitom byla 70. léta. Nejprve koncem dubna 1970 začala první čínská družice vysílat z oběžné dráhy píseň Východ je rudý a v polovině téže dekády se pak navíc Číňanům podařilo zvládnout i složitou techniku návratu z oběžné dráhy. Dokonce začali připravovat prvních 19 adeptů k vesmírnému letu v malé kabině Shuguang. Jenže Maovi následníci potřebovali stále naléhavěji peníze také na pozemské úkoly, a zprvu štědře napájené penězovody kosmického programu tak začaly pomalu vysychat, až jej nakonec politbyro v prosinci 1980 odpískalo úplně.

Přesně před…