Ten, kdo věří v neblahý vliv člověka na globální oteplování, dostal minulý týden špatnou zprávu. Ruský prezident Vladimír Putin oznámil, že jeho země nepodepíše Kjótský protokol. Jak známo, jde o dohodu o omezení průmyslových emisí, které se hromadí v atmosféře a přispívají k oteplování planety. V Kjótu se před šesti lety svět dohodl, že je žádoucí emise snížit
o 5,2 % proti roku 1990. V Rusku (stejně jako u nás) po pádu komunismu mnoho podniků zkrachovalo a největší stát světa splňuje „kjótský“ limit už teď. Neměl by tedy být problém úmluvu podepsat. Experti ale míní, že Putinova vláda kalkuluje s tím, že odkladem podpisu bude moci výhodněji zpeněžit nevyužité emisní kvóty, které díky krachu svého průmyslu má. Na rozhodnutí Ruska se přitom napjatě čekalo, neboť protokol zatím podepsaly vlády 119 zemí, které dohromady vypouštějí 44 % emisí. Aby začala úmluva platit, musí být překonána hranice 55 %. Putin vidí situaci po svém. „Rusko je severní země,“ prohlásil minulé pondělí. „Když u nás bude o dva tři stupně tepleji, nic se nestane. Možná to bude i lepší. Budeme utrácet méně peněz za kožichy a další teplé oblečení. Zemědělci se zaradují z toho, že budeme mít lepší úrodu obilí. Nepochybně ale musíme přemýšlet také o negativních důsledcích oteplování.“
•••
O úplnou legraci v případě globálního oteplování nejde a jako důkaz vědci (například Chris Folland z britského Hadleyova Centra pro výzkum klimatu)…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
