Koně na poslední cestě

Když aktivisté organizace Ochránci hospodářských zvířat zatarasili nedávno hraniční přechod v Chotěbuzi, šlo jim podle jejich šéfa Michala Kolesára o jediné: upozornit na byznys, který v západní Evropě vyvolává polemiku již nejmíň deset let. Pár set metrů odtud na překladišti v polských Zebrzydowicích protest ignorovali veterináři, proti kterým byl hněv demonstrantů namířen nejvíce. Je to vlastně podivný spor. Obě zdánlivě nesmiřitelné skupiny spolu totiž v základním bodě souhlasí: dálkové transporty zvířat přinášejí zbytečné utrpení a měly by skončit.

Vysloužilci jedou na jih

Není nic snadnějšího než si překladiště zvířat v polských Zebrzydowicích vůbec nevšimnout. Betonový komplex stojí stranou od hlavní silnice a tmavým, travou zarostlým úvozem k němu vede špatně značená úzká asfaltka. Je prosluněné zářijové dopoledne a nedaleko vjezdu parkují dva italské kamiony plné bučících telat. „Pojďte se schválně podívat, jestli takhle vypadají trápená zvířata,“ zve s plachým úsměvem k prohlídce veterinární inspektorka Alena Kukučová. V kamionech postávají nebo pospávají roztomilá mláďata s velkýma očima a vlhkými čumáky.

Telata patří k mnohamilionovému stádu hospodářských zvířat, která jsou v Evropě každoročně prodána na jatka či na výkrm do míst vzdálených tisíce kilometrů od svého domovského chovu. Zebrzydowický bučící náklad jede z Polska a má před sebou ještě…