0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Kultura18. 7. 20035 minut

Na saxofon se taky neučíte sami

Rámeček

TRACY KIDDER se narodil v New Yorku v roce 1945. Původně se chtěl stát diplomatem, na Harvardu ale vystudoval anglickou literaturu. V letech 1971–74 navštěvoval slavnou Spisovatelskou dílnu na Iowské univerzitě. V roce 1982 obdržel za román Duše nového stroje (Soul of a New Machine) Pulitzerovu cenu. V červenci vyučoval Tracy Kidder v rámci Letního pražského semináře na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Vyrostl jste v 50. letech na Long Islandu. Jak na něj vzpomínáte?

Long Island byl tehdy překrásný, plný lesů a zelených luk. Když jsem ovšem vyrůstal, vše pomalu mizelo pod asfaltem a domy. Město New York se prostě během velkého stavebního boomu po 2. světové válce stěhovalo na předměstí a Long Island se stal jedním z prvních cílů. Nicméně mohu říct, že jsem prožil velice idylické dětství a o politiku jsem se vůbec nezajímal. Na to, abych si všiml McCarthyho, jsem byl příliš mladý.

V 60. letech jste se však ocitl ve Vietnamu.

Musím přiznat, že jsem tam jel jako dobrovolník, i když ne proto, že bych byl vlastenec nebo chtěl jít do války – prostě jsem byl hloupý. Velel jsem malému oddílu mužů v tzv. armádní bezpečnostní agentuře, která se zabývala především komunikací. Jako styčný důstojník jsem se ale nikdy neúčastnil bitev.

Jak se na tu válku díváte dnes?

Válku ve Vietnamu jsem nikdy úplně nepochopil. Byla to jakási groteskní manifestace moci – dnes kupříkladu víme, kolik v…

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc