Omeleta pro N. Y. Times
Před pár dny se pohnuly ledy ve věci jedné kruté absurdity. Výbor udělující Pulitzerovy ceny, tedy nejprestižnější americké žurnalistické ocenění, oznámil, že zváží odnětí tohoto vyznamenání laureátovi za rok 1932 Walteru Durantymu. Jako moskevský zpravodaj nejvýznamnějšího amerického deníku New York Times psal Duranty ve 20. a 30. letech minulého století depeše, ve kterých bagatelizoval bolševické zločiny nebo je přímo popíral. A to i ten, jenž vešel do dějin lidstva jako největší člověkem způsobená pohroma, nepočítáme-li válečné konflikty – hladomor na Ukrajině v letech 1932 a 1933, s jehož pomocí Josif Visarionovič Stalin lámal odpor zemědělců ke kolektivizaci. Kolik lidí přesně tehdy zemřelo, je dodnes sporné, ale odhady se pohybují kolem deseti milionů – což by bylo o čtyři miliony více než obětí holocaustu. „Všechny zprávy o hladomoru jsou přehnané nebo se jedná o zlovolnou propagandu,“ napsal Duranty v New York Times 23. srpna 1933, tedy v době, kdy dílo zkázy vrcholilo.
Před pár dny se pohnuly ledy ve věci jedné kruté absurdity. Výbor udělující Pulitzerovy ceny, tedy nejprestižnější americké žurnalistické ocenění, oznámil, že zváží odnětí tohoto vyznamenání laureátovi za rok 1932 Walteru Durantymu. Jako moskevský zpravodaj nejvýznamnějšího amerického deníku New York Times psal Duranty ve 20. a 30. letech minulého století depeše, ve kterých bagatelizoval bolševické zločiny nebo je přímo popíral. A to i ten, jenž vešel do dějin lidstva jako největší člověkem způsobená pohroma, nepočítáme-li válečné konflikty – hladomor na Ukrajině v letech 1932 a 1933, s jehož pomocí Josif Visarionovič Stalin lámal odpor zemědělců ke kolektivizaci. Kolik lidí přesně tehdy zemřelo, je dodnes sporné, ale odhady se pohybují kolem deseti milionů – což by bylo o čtyři miliony více než obětí holocaustu. „Všechny zprávy o hladomoru jsou přehnané nebo se jedná o zlovolnou propagandu,“ napsal Duranty v New York Times 23. srpna 1933, tedy v době, kdy dílo zkázy vrcholilo.
Mrtví nic neznamenají
Také díky Pulitzerově ceně se tento muž těšil v Americe úctě a jeho lživé, obdivem ke Stalinovi nasáklé zprávy dlouhá leta přetiskovaly jiné americké noviny. „Ať si nepřátelé a zahraniční kritici říkají, co chtějí. Slaboši možná úpějí pod břemenem, ale mladost a síla ruského lidu stojí při kremelském programu a věří v něj, i kdyby ta dřina byla…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
