0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Kultura21. 6. 20035 minut

Nechte hrát stroje

Travnaté letiště u Probošťských jezer se tento pátek promění v parket. Během IV. ročníku festivalu elektronické taneční hudby Open Air Field se tu za jediný večer vystřídá na sedmdesát dýdžejů z různých konců světa. Největšími taháky jsou letos Američan Kevin Saunderson a Angličan Goldie. Oba mají těsně před čtyřicítkou a patří k zasloužilým novátorům a zakladatelům významných stylů elektronické taneční hudby: Saunderson stál u zrodu techna a Goldie se počítá k tvůrcům poněkud temnějšího stylu zvaného drum and bass. Techno vznikalo v dobách, kdy tuzemskou scénu ještě ovládaly „holky z naší školky“, ale hudba i životní příběhy veteránů elektroniky mohou být pro tuzemské publikum stále inspirující.

Travnaté letiště u Probošťských jezer se tento pátek promění v parket. Během IV. ročníku festivalu elektronické taneční hudby Open Air Field se tu za jediný večer vystřídá na sedmdesát dýdžejů z různých konců světa. Největšími taháky jsou letos Američan Kevin Saunderson a Angličan Goldie. Oba mají těsně před čtyřicítkou a patří k zasloužilým novátorům a zakladatelům významných stylů elektronické taneční hudby: Saunderson stál u zrodu techna a Goldie se počítá k tvůrcům poněkud temnějšího stylu zvaného drum and bass. Techno vznikalo v dobách, kdy tuzemskou scénu ještě ovládaly „holky z naší školky“, ale hudba i životní příběhy veteránů elektroniky mohou být pro tuzemské publikum stále inspirující.

Rytmy Detroitu

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Kolébkou techna je černošská taneční scéna Detroitu. Newyorský rodák Kevin Saunderson se do Detroitu spolu s osmi sourozenci přesunul, když mu bylo devět let. Na střední škole zapadl mezi příznivce agresivního funku Jamese Browna a tehdy populární německé elektronické skupiny Kraftwerk. S přáteli, kteří s ním později styl techno spoluzakládali, jezdil do Chicaga čerpat podněty z tamního tanečního stylu, jemuž se začalo říkat house. Detroit nebyl v té době – a jak dokazuje Eminemův film Osmá míle, ani dnes není – příliš pohodové místo k životu. Bohaté město koncem 60. let doslova zruinovaly rasové nepokoje. Saunderson a jeho spolužáci patřili k první posttraumatizované generaci a oplývali obrovským množstvím energie…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc