0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Civilizace21. 6. 20037 minut

Naděje měst je v jejich krizích

Jiří Musil (nar. 1928) se po studiu sociologie na FF UK zaměřil na studium kvality života ve městech, sociální ekologii a problémy urbanismu a demografie. Napsal řadu odborných i populárních publikací, které se dočkaly vydání v několika jazycích. V současnosti působí jako profesor demografie na UK a profesor sociologie na Středoevropské univerzitě v Budapešti. Před několika dny jste na pozvání Francouzského institutu v Praze debatoval s pařížským „filozofem urbanismu“, profesorem Thierry Paquotem, na téma „krize současných měst“. Jak hluboká je podle vás ta krize? Shodou okolností jsme právě my svědky definitivního zlomu: v letošním roce převýšil počet obyvatel měst počet obyvatel venkova. Tento trend se zrychluje a za dvacet let může ve městech žít tři čtvrtiny světové populace. Ze skutečnosti, že svět se stává ve stále větší míře světem městským, plyne i řada nebezpečí, kterým musí některá města čelit. Obecně však nelze o městech hovořit jako o homogenním celku. Zatímco ve třetím světě se potýkají s těžkými krizemi, jinde zažívají nebývalou renesanci. Dokonce i uvnitř jednotlivých zemí najdete města, která upadají, a jiná, která se těší dosud nepoznané prosperitě.

mobrazek_855.jpeg • Autor: Respekt
mobrazek_855.jpeg • Autor: Respekt
Fotografie: Historický zlom - od letošního roku žije více lidí ve městech než na venkově. Foto Corbis Sygma • Autor: Respekt
Fotografie: Historický zlom - od letošního roku žije více lidí ve městech než na venkově. Foto Corbis Sygma • Autor: Respekt
↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Jiří Musil (nar. 1928) se po studiu sociologie na FF UK zaměřil na studium kvality života ve městech, sociální ekologii a problémy urbanismu a demografie. Napsal řadu odborných i populárních publikací, které se dočkaly vydání v několika jazycích. V současnosti působí jako profesor demografie na UK a profesor sociologie na Středoevropské univerzitě v Budapešti.

Konec rámečku

Před několika dny jste na pozvání Francouzského institutu v Praze debatoval s pařížským „filozofem urbanismu“, profesorem Thierry Paquotem, na téma „krize současných měst“. Jak hluboká je podle vás ta krize?

Shodou okolností jsme právě my svědky definitivního zlomu: v letošním roce převýšil počet obyvatel měst počet obyvatel venkova. Tento trend se zrychluje a za dvacet let může ve městech žít tři čtvrtiny světové populace. Ze skutečnosti, že svět se stává ve stále větší míře světem městským, plyne i řada nebezpečí, kterým musí některá města čelit. Obecně však nelze o městech hovořit jako o homogenním celku. Zatímco ve třetím světě se potýkají s těžkými krizemi, jinde zažívají nebývalou renesanci. Dokonce i uvnitř jednotlivých zemí najdete města, která upadají, a jiná, která se těší dosud nepoznané prosperitě.

Můžete být konkrétnější?

Například stará průmyslová města z 19. století jsou dnes ve většině Evropy v dost složité situaci. Ztratila hospodářskou…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc