Už zdálky je cítit hašiš. Po chvíli se za šedivým blokem kasáren otevře pohled na špatně dlážděné prostranství, které ohraničují dva totemy se zlatým nápisem „Christiania“. Centrem tu je ulice Pusher Street, dál za ní začínají travnaté navršeniny a jezero, které kdysi spoluvytvářelo obrannou linii města. Stále intenzivnější vůně drogy člověku připomene, že se právě ocitl na půdě „Svobodného státu Christiania“, vzdáleného deset minut pěšky od centra Kodaně – města solidních občanů, sociálních jistot a občasných sletů evropské politické smetánky. Je ale možné, že rok 2003 je pro Christianii tím posledním. Nové vládě hašiš nevoní.
Vyklizení
Vše začalo v roce 1971, kdy skupina hippies vylomila plot do areálu bývalých kasáren ve čtvrti Christianshavn a zřídila tam hřiště pro svoje děti. Do zhruba padesátky opuštěných vojenských budov se brzy začaly stěhovat jednotlivci i celé rodiny hippies. O pět let později zažalovalo ministerstvo vnitra tamní skupinu pro nedovolené obsazení cizích objektů a rozsudek z roku 1978 zněl okamžitě vyklidit prostor. V praxi ale nebyl nikdy vykonán: úřady neměly nad přílivem obyvatel do Christianie kontrolu a tehdejší sociálnědemokratická vláda netušila, co by si se stovkami „dětí květin“ bez střechy nad hlavou počala. Parlament tedy začal hledat východisko a v roce 1989 ho našel: byl přijat zákon, jenž v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
