Respekt se po čase opět věnoval stavu českých lesů. Tentokrát prostřednictvím textu biogeochemiků Jakuba Hrušky a Jeňýka Hofmeistera Nic než dřevo (Respekt č. 8/2003). Autorům slouží ke cti, že se vcelku dobře vypořádali s historickým exkurzem do dějin zdejšího lesního hospodaření a ocenění si zaslouží i fakt, že při hodnocení současné situace v našich lesích pracují s ověřenými údaji. Přesto je třeba některá jejich tvrzení zásadním způsobem odmítnout, neboť jsou v rozporu se skutečností.
Ponechme stranou, že autoři poněkud nepřesně definují růst lesa na území ČR, když uvádějí, že se za posledních sto let rozrostl skoro o 3,5 % (porovnáme-li záznamy z let 1910 a 2001, zjistíme, že to bylo o 11 %). Pozornost si totiž zaslouží především jejich doporučení, aby v českých lesích byly více zastoupeny listnáče. Co je na takovém přání špatného? Nic. Potíž je však v tom, jakým způsobem oba pánové argumentují a co z toho vyvozují.
Neviditelná ruka přírody
Jakub Hruška a Jeňýk Hofmeister kupříkladu lesníkům vytýkají výsadbu vysokého podílu smrku na Křivoklátsku. Skutečnost je taková, že výsadba listnatých dřevin dosáhla v posledních letech podílu 42 %, což přesahuje požadavky platné legislativy minimálně o 15 %. Dále se jim nelíbí ani snaha obnovovat smrkem porosty na horách. Smrku, který je tam vysázen, se tam podle jejich…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
