Jako by toho nebylo málo: americká administrativa se musí bránit nařčením, že kvůli irácké krizi zanedbává tažení proti terorismu, a do toho se před Georgem W. Bushem objevují nové potíže. Tentokrát přicházejí z Korejského poloostrova, především – nikoli však pouze – z jeho severní části. Komunistická Severní Korea se rozhodla, že opět vymění smířlivou zahraniční politiku za konfrontační.
Každý megawatt dobrý
Na počátku krize stála říjnová návštěva americké delegace v Pchjongjangu. Byla prvním jednáním na nejvyšší úrovni mezi oběma státy od doby, kdy se do Bílého domu nastěhoval Bush, jenž severokorejský stalinistický režim zahrnul do své “osy zla”. Severokorejci během schůzky přiznali, že navzdory vzájemné dohodě z roku 1994 pokračují ve vývoji jaderných zbraní. Washington vzápětí ustoupil od části smlouvy, známé jako “Sjednaný rámec” (Agreed Framework), a přestal KLDR dodávat topný olej. Vzhledem k tomu, že se doposud nepodařilo naplnit další pasáž – dokončení stavby lehkovodních, bezjaderných reaktorů výměnou za zastavení provozu v nukleárních zařízeních – Pchjongjang oznámil, že kvůli energetické krizi zprovozní “zmrazené” jaderné elektrárny. Po několika týdnech začal hrozbu naplňovat. Z reaktoru Jongbjon zmizela většina pečetí a monitorovacích kamer, které tam umístili pracovníci vídeňské Mezinárodní agentury pro…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
