Dobrou noc a těžké sny. Tahle věta se mohla klidně objevit na promítacím plátně po večerní projekci posledního, osmnáctého, snímku letošního ročníku filmového festivalu o lidských právech v americkém Bostonu. Akce, kterou už třináct let pořádá organizace Human Rights Watch, je největším podnikem svého druhu v zemi a do Ameriky přináší pohled z druhé strany. „Naše společnost často nechce vidět pravdu,“ poodhaluje smysl svého projektu viceředitel festivalu John Anderson. „Pro spoustu z nás je dobré jen to, co nikoho neobtěžuje a neuvádí do rozpaků. Takový přístup ale může vést k velkému překvapení,“ říká Anderson v narážce na tragické události 11. září. Organizátoři zdůrazňují, že jim jde především o představení hodnot a kultur vzdálených zemí, do jejichž života Amerika (podle nich mnohdy necitlivě) zasahuje. Festival se podle jejich kréda pokouší diváky především vyzvat, aby „více přemýšleli“.
Osudné setkání
Alespoň v kině se to daří. Největší zájem letos vzbudil loňský dokumentární film Jung, česky přeložitelný jako „Válka“ (Fabrizio Lazzaretti, Alberto Vendemmiati, 2000, Itálie), který vyprodal bostonské sály čtyřikrát za sebou. Filmový tým provázel italského novináře a několik lékařů, kteří během roku 1999 úspěšně usilovali o založení nemocnice první pomoci v Afghánistánu. Jak filmaři, tak lékaři pracovali převážně s osobními fondy a na vlastní pěst vyjednávali s veliteli Severní aliance, prezidentem i tálibány. Dokument se nevyhýbá obnaženým…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
