Z opačné strany Atlantiku v poslední době nechodí příliš dobré zprávy o energetickém byznysu. Po nekonečném příběhu „kalifornské krize“ přišel pád společnosti Enron - největší bankrot v historii Spojených států. A to byla ještě před rokem tato firma dávána za vzor podnikatelského úspěchu. V českých poměrech se přímo nabízí paralela s IPB. Ani IPB nakonec její rozsáhlé kontakty na nejvyšší politiku nezachránily. Také ona skrývala stav skutečného jmění a závazků ve změti spřízněných společností. A také její auditor naprosto fatálně selhal.
Obránci Kjóta
Celá historie Enronu je v dobrém i ve zlém spjata s jeho ředitelem Kennethem Layem. V roce 1984 tento manažer nastoupil do texaské distribuční firmy Houston Natural Gas a o rok později ji sloučil s Inter North - touto fúzí vznikl Enron. Ředitel Lay postupně vybudoval z jedné z mnoha plynárenských firem v USA giganta, který své hlavní příjmy čerpal z obchodu se „surovinami“ (zprvu to byl plyn, elektřina či uhlí, nakonec Enron pronajímal i kapacity na přenos dat a fungoval jako jakási kvazi-banka). Jakožto převážně obchodní firma měl Enron zájem na co nejrychlejším otevírání trhů. Proto také podporoval politiky, od nichž očekával deregulaci: republikány (ale i některé demokraty) ve Spojených státech, labouristy (menšími částkami i konzervativce) ve Velké Británii apod. Dokonce udržoval vztahy i s chorvatským diktátorem Tudjmanem. Občas se mu podařilo dosáhnout některých úspěchů – například…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 35 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
